Obsah:
- Proč se po užití antibiotik objevuje průjem?
- Jaké jsou důsledky neléčeného průjmu po užití antibiotik?
- Jak pomáhají probiotika?
- Která probiotika jsou nejúčinnější při průjmu po užití antibiotik?
- Jak správně užívat probiotika při užívání antibiotik?
- Přírodní alternativy probiotik
- Závěr: Prevence je snazší než léčba
Užívání antibiotik je někdy nezbytné, když se tělo musí bránit proti závažné bakteriální infekci. Antibiotika jsou sice účinná, ale mají i své nevýhody. Jedním z nejčastějších a nejnepříjemnějších vedlejších účinků je průjem po antibiotikách, známý také jako AAD (antibiotikem asociovaný průjem). V tomto článku se podíváme na to, proč k němu dochází, jaké mohou být jeho důsledky a jak mohou probiotika účinně pomoci.
Proč dochází k průjmům spojeným s antibiotiky?
Antibiotika jsou určena k zabíjení nebo zpomalení růstu bakterií, které způsobují infekce. Problémem je, že nerozlišují mezi „dobrými“ a „špatnými“ bakteriemi. Kromě patogenů ničí také přirozenou střevní mikroflóru, tj. bakterie, které jsou důležité pro zdraví – pomáhají trávení, chrání střevní sliznici a podporují imunitní systém.
Když je rovnováha ve střevech narušena, mohou se objevit různé zažívací potíže. Nejčastější z nich je průjem, který se může objevit během užívání antibiotik nebo několik dní po jejich vysazení. Někdy trvá jen několik dní, jindy se může táhnout i několik týdnů.
Jak častý je tento problém?
Podle odhadů se průjem po antibiotické léčbě vyskytuje až u 5–35 % lidí, kteří antibiotika užívají. Pravděpodobnost jeho výskytu závisí na:
- typu a síle antibiotika (širokospektrální antibiotika jsou rizikovější),
- délce léčby,
- věku (častější u dětí a starších osob),
- celkového zdravotního stavu a imunity.
V některých případech může také dojít k nadměrnému růstu nebezpečné bakterie Clostridium difficile, která způsobuje těžký, někdy život ohrožující průjem a zánět střev.
Jaké jsou důsledky neléčeného průjmu po antibiotické léčbě?
Ačkoli je průjem často považován za banální, neměl by být podceňován. Může vést k:
- dehydrataci a ztrátě elektrolytů,
- snížené absorpci živin,
- oslabení imunity,
- poškození střevní sliznice
- a v případě Clostridium difficile dokonce k hospitalizaci.
Je proto důležité řešit tento problém včas – a právě zde vstupují do hry probiotika.
Jak probiotika pomáhají?
Probiotika jsou živé mikroorganismy, které při konzumaci v dostatečném množství pomáhají obnovit přirozenou rovnováhu střevní mikroflóry. Během a po léčbě antibiotiky mohou hrát klíčovou roli jak v prevenci, tak v léčbě průjmu.
1. Obnovují narušenou střevní mikroflóru
Probiotika kolonizují střeva a zabraňují nadměrnému růstu škodlivých bakterií. Pomáhají obnovit ekosystém, který antibiotika narušila. Čím dříve je začneme užívat, tím nižší je riziko průjmu.
2. Bojují proti patogenům
Některé probiotické kmeny produkují látky, které přímo inhibují růst škodlivých bakterií, jako je Clostridium difficile. Jiné pomáhají vytvářet ochranný biofilm na střevní sliznici, který brání usazování patogenů.
3. Podporují regeneraci střevní sliznice
Po antibiotické léčbě může být střevní výstelka oslabena. Probiotika podporují zdraví sliznice, stimulují produkci ochranného hlenu a zlepšují vstřebávání živin.
4. Zkracují trvání a intenzitu průjmu
Výzkumy ukazují, že při užívání probiotik průjem trvá kratší dobu, stolice je méně častá a celkové nepohodlí je mírnější.
Která probiotika jsou nejúčinnější při průjmu po antibiotické léčbě?
Ne všechna probiotika jsou stejná. Některé kmeny jsou lépe prozkoumány a prokázaly svou účinnost při léčbě průjmu souvisejícího s antibiotiky:
✅ Saccharomyces boulardii
- Jedná se o kvasinky, nikoli bakterie, což je výhodné, protože antibiotika je nezničí.
- Pomáhá předcházet a léčit AAD a infekce Clostridium difficile.
- Může být užíván současně s antibiotiky.
✅ Lactobacillus rhamnosus GG
- Jeden z nejvíce prozkoumaných probiotických kmenů.
- Prokázáno, že snižuje výskyt a trvání průjmu.
- Vhodný také pro děti.
✅ Lactobacillus acidophilus + Bifidobacterium lactis
- Kombinace těchto bakterií podporuje rozmanitost střevní mikroflóry.
- Pomáhají obnovit trávení a snižují nadýmání po antibiotikách.
✅ Clostridium butyricum
- Méně známý kmen, ale velmi účinný při regeneraci střevní sliznice a léčbě zánětů.
Jak správně užívat probiotika spolu s antibiotiky?
Zde jsou základní doporučení:
- Začněte co nejdříve – ideálně od prvního dne užívání antibiotik.
- Dodržujte časový interval – probiotikum užívejte nejméně 2 hodiny po antibiotiku, aby nedošlo k jeho zničení.
- Pokračujte i po ukončení léčby – probiotika užívejte nejméně 7–14 dní po ukončení antibiotické léčby.
- Sledujte kvalitu – vybírejte probiotika se specifickými kmeny, které jsou klinicky ověřené.
Přírodní alternativy probiotik
Kromě doplňků stravy lze probiotika doplňovat také prostřednictvím stravy, zejména po ukončení léčby antibiotiky. Mezi nejlepší přírodní zdroje patří:
- Kysané zelí
- Kefír a jogurt (bez přidaného cukru)
- Kimchi
- Miso
- Fermentované nápoje (kombucha)
Tyto potraviny nejen doplňují prospěšné bakterie, ale také stimulují produkci enzymů a napomáhají trávení.
Závěr: Prevence je snazší než léčba
Doplňování probiotik během a po antibiotické léčbě je jednoduchý a účinný způsob, jak předejít nežádoucím vedlejším účinkům, zejména průjmům, které mohou výrazně zhoršit kvalitu života, zpomalit uzdravení a prodloužit rekonvalescenci.
Výzkum, klinická praxe a osobní zkušenosti mnoha lidí ukazují, že cílené používání osvědčených probiotických kmenů významně snižuje výskyt a závažnost průjmů souvisejících s antibiotiky. Kromě toho pomáhají rychleji obnovit střevní rovnováhu, podporují imunitní systém a předcházejí dalším komplikacím.
Až se příště ocitnete v situaci, kdy budete potřebovat antibiotika, nezapomeňte, že vaše střeva potřebují nejen léčbu, ale také ochranu. Kvalitní probiotika mohou být právě klíčem k udržení rovnováhy vašeho zažívání.