Střeva jako druhý mozek: jak komunikují s centrálním nervovým systémem

Obsah:

• Co je enterický nervový systém?
• Komunikácia medzi črevami a mozgom: os mozog-črevo
• Prečo sa hovorí, že črevá sú druhý mozog?
• Vznik pojmu „druhý mozog“ a jeho význam
• Ako ovplyvňuje os mozog-črevo naše zdravie?
• Jak můžeme podpořit zdravou komunikaci mezi mozkem a střevy?
• Závěr

Střeva nejsou jen pasivním potrubím pro zpracování potravy. V posledních desetiletích se ukazuje, že v nich sídlí komplexní nervový systém, který často nazýváme „druhým mozkem“. Tento systém, známý jako enterický nervový systém (ENS), hraje zásadní roli v regulaci trávení, ale také v ovlivňování našeho celkového zdraví a nálady. V tomto článku se podíváme na to, jak střeva komunikují s centrální nervovou soustavou (CNS), proč se jim říká druhý mozek a jaký význam má tato komunikace pro naše tělo i mysl.

Co je enterický nervový systém?

Enterický nervový systém je samostatná, rozsiahla sieť nervových buniek (neurónov) umiestnená v stenách tráviaceho traktu — od pažeráka až po konečník. Obsahuje približne 100 miliónov neurónov, čo je počet porovnateľný s mozgom mačky, a je schopný fungovať nezávisle od centrálneho nervového systému.

ENS řídí mnoho funkcí trávicího traktu, včetně:

• Regulace peristaltiky (pohybu střev)
• Vylučování trávicích enzymů a hormonů
• Cévní cirkulace v trávicím traktu
• Imunitní reakce ve střevech

Právě tato autonomie umožňuje střevům rychle a efektivně reagovat na změny v prostředí, aniž by byla nutná okamžitá kontrola ze strany mozku.

Komunikace mezi střevy a mozkem: osa mozek-střevo

Spojení mezi enterickým nervovým systémem a centrálním nervovým systémem se označuje jako osa mozek-střevo. Tato komplexní komunikační síť funguje několika způsoby:

Vagus nerv

Vagus je největší parasympatický nerv, který přenáší signály mezi mozkem a vnitřními orgány, včetně střev. Většina informací ze střev směřuje do mozku právě přes vagus nerv, který zajišťuje rychlou a efektivní zpětnou vazbu.

Hormonální komunikace

Střeva produkují řadu hormonů, například serotonin, ghrelin nebo cholecystokinin, které ovlivňují hlad, náladu, trávení i metabolismus. Tyto hormony mohou působit na nervová zakončení nebo se dostat do krevního oběhu a ovlivňovat mozek.

Imunitní systém

Velká část imunitních buněk se nachází právě ve střevech. Aktivace imunitních reakcí ve střevech může vést k produkci cytokinů a dalších signálů, které ovlivňují i centrální nervový systém, zejména při zánětech.

Mikrobiom

Střevní bakterie produkují různé látky, které mohou ovlivňovat nervový systém – například neurotransmitery, krátké mastné kyseliny nebo metabolity, které modulují komunikaci mezi střevy a mozkem.

Proč se říká, že střeva jsou druhým mozkem?

Střeva jsou často nazývána druhým mozkem nejen proto, že mají rozsáhlou síť neuronů, ale také kvůli své schopnosti samostatně řídit své funkce a komunikovat s centrálním mozkem. Tento druhý mozek ovlivňuje:

• Trávení: Efektivní koordinace pohybu potravy, vstřebávání živin a vylučování odpadních látek.
• Emocionální stav: Střeva produkují až 90 % serotoninu v těle, neurotransmiteru často označovaného jako „hormon štěstí“. Proto může nerovnováha ve střevech vést k depresi, úzkosti nebo stresu.
• Imunita: Většina imunitních buněk těla se nachází právě ve střevech, které tak hrají roli v ochraně proti infekcím a regulaci zánětů.

Tento komplexní vztah mezi střevy a mozkem je základem pro nové přístupy v léčbě různých onemocnění, od zažívacích problémů až po poruchy nálady.

Vznik pojmu „druhý mozek“ a jeho význam

Term „druhý mozek“ pochází od neurologa Michaela D. Gershona, který v 90. letech minulého století popsal enterický nervový systém jako nezávislý nervový komplex s vlastní schopností řídit trávicí procesy bez přímého zásahu centrálního mozku. Tento objev změnil pohled na trávicí trakt a jeho význam v celkovém zdraví člověka.

Druhý mozek tedy není jen metaforou, ale označením pro skutečný komplex neuronů, které mohou samostatně řídit trávení, reagovat na změny ve střevní mikroflóře nebo na různé podněty z prostředí a zároveň neustále komunikovat s centrálním nervovým systémem.

Jak ovlivňuje osa mozek-střevo naše zdraví?

• Poruchy trávení

Nerovnováha v komunikaci mezi ENS a CNS může vést k onemocněním, jako je syndrom dráždivého střeva (IBS), zánětlivá onemocnění střev nebo gastroezofageální reflux. Stres a úzkost mohou tyto stavy zhoršovat právě prostřednictvím osy mozek-střevo.

• Duševní zdraví

Důležitou roli hraje také mikrobiom v produkci neurotransmiterů, které ovlivňují náladu a kognitivní funkce. Výzkumy naznačují, že střevní mikroflóra může ovlivňovat depresi, úzkost a dokonce i autismus nebo neurodegenerativní onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.

• Imunitní a zánětlivé procesy

Střeva hrají důležitou roli v regulaci zánětů v těle. Zánět, který začíná ve střevech, může mít vliv na chronická onemocnění, včetně cukrovky, obezity nebo kardiovaskulárních onemocnění.

Jak můžeme podpořit zdravou komunikaci mezi mozkem a střevy?

• Vyvážená strava: Pestrá strava bohatá na vlákninu, probiotika a prebiotika podporuje zdravý mikrobiom a optimální střevní funkci.
• Zvládání stresu: Relaxační techniky, meditace a pohyb mohou pozitivně ovlivnit os mozek-střevo.
• Pravidelný pohyb: Fyzická aktivita podporuje zdraví střev i mozku.
• Dostatek spánku: Kvalitní spánek je nezbytný pro správnou funkci nervového systému včetně ENS.
• Ochrana mikrobiómu: Vyhýbání se nadměrnému užívání antibiotik a podpora rozmanitosti střevní mikroflóry.

Závěr

Střeva jako druhý mozek představují fascinující příklad propojení těla a mysli. Jejich schopnost komunikovat s centrálním nervovým systémem přes osu mozek-střevo má zásadní význam pro naše trávení, imunitu, emoční stav a celkové zdraví. Péče o zdraví střev a podpora této komunikace je proto klíčová nejen pro fyzickou pohodu, ale i pro psychickou rovnováhu.

V následujících letech můžeme očekávat další průlomové objevy, které nám pomohou lépe pochopit a využít tento vztah k léčbě různých onemocnění a zlepšení kvality života.