Zažívací potíže u dětí – jak mohou pomoci probiotika?

Obsah:

• Nejčastější zažívací potíže u dětí
• Úloha střevní mikroflóry u dětí
• Jak mohou probiotika pomoci při zažívacích potížích u dětí?
• Která probiotika jsou vhodná pro děti?
• Jak podávat probiotika dětem?
• Kdy se probiotikům vyhnout?
• Jak mohu podpořit střevní rovnováhu i bez doplňků?
• Jak poznám, že má dítě problém se střevní mikroflórou?
• Závěr

Zažívací potíže u dětí jsou běžné a často souvisejí s nezralostí trávicího systému, stravou nebo léčbou antibiotiky. Probiotika představují přirozený a bezpečný způsob, jak podpořit rovnováhu střevní mikroflóry, posílit imunitu a zmírnit zažívací potíže.

Trávicí systém dětí je citlivý a vyvíjející se, a proto není neobvyklé, že děti trpí různými zažívacími potížemi – od kolik u kojenců přes nadýmání, zácpu nebo průjem až po opakované infekce nebo alergie. Jedním z čím dál častěji doporučovaných prostředků na podporu zdraví trávicího traktu jsou probiotika – živé mikroorganismy, které mohou příznivě ovlivnit rovnováhu střevní mikroflóry a celkové fungování trávení.

V tomto článku se podíváme na to, jaké zažívací potíže jsou u dětí běžné, co je způsobuje a jak mohou probiotika pomoci při jejich řešení nebo prevenci.

Nejčastější zažívací potíže u dětí

1. Kolekce u kojenců

Kolekce postihují přibližně 20–30 % kojenců v prvních měsících života. Projevují se záchvaty neutišitelného pláče, které trvají déle než 3 hodiny denně, 3 dny v týdnu, po dobu alespoň 3 týdnů. Jejich přesná příčina není známa, ale předpokládá se, že roli hraje nezralost střevního traktu a narušená rovnováha střevní mikroflóry.

2. Zácpa

Zácpa u dětí může být funkční (bez organické příčiny) nebo souviset s přechodem na pevnou stravu, stresem, nedostatkem vlákniny a tekutin, nebo i po infekcích. Je častá u batolat i školáků.

3. Průjem (akutní i chronický)

Průjem je nejčastěji virového původu (např. rotaviry), ale může se objevit i po užití antibiotik, při potravinové intoleranci nebo nesprávné stravě.

4. Zažívací potíže po antibiotikách

Antibiotika sice léčí infekce, ale zároveň ničí i prospěšné bakterie ve střevech. Výsledkem může být narušená mikroflóra, průjem, nadýmání a oslabená imunita.

5. Nadýmání a bolesti břicha

Mnoho dětí si stěžuje na časté bolesti břicha, které mohou být způsobeny nerovnováhou střevní mikroflóry, nesnášenlivostí některých potravin nebo stresem.

Úloha střevní mikroflóry u dětí

Střeva nejsou jen orgánem trávení – jsou také největším imunitním orgánem těla. Až 70 % imunitního systému se nachází právě ve střevech. Mikroflóra (mikrobiom) ovlivňuje:

• trávení a vstřebávání živin,
• tvorbu vitamínů (např. vitamín K, některé vitamíny skupiny B),
• vývoj imunitního systému,
• ochranu před škodlivými bakteriemi.

U dětí se střevní mikroflóra formuje nejintenzivněji v prvních 3 letech života, přičemž ji ovlivňuje způsob porodu (císařský řez vs. přirozený), kojení, strava, nemoci a léky.

Pokud dojde k narušení rovnováhy mezi „dobrými“ a „špatnými“ bakteriemi, mohou se objevit zažívací potíže, opakované infekce a dokonce i alergie.

Jak mohou probiotika pomoci při zažívacích potížích u dětí?

Probiotika jsou živé mikroorganismy (nejčastěji bakterie rodu Lactobacillus, Bifidobacterium, případně některé druhy kvasinek jako Saccharomyces boulardii), které v dostatečném množství podporují zdraví střev. V dětském věku mohou probiotika:

1. Zmírnit koliku u kojenců

Studie prokázaly, že některé kmeny, například Lactobacillus reuteri, mohou pomoci zmírnit příznaky koliky tím, že podporují rovnováhu střevní mikroflóry a snižují nadýmání.

2. Pomáhají při průjmech, včetně těch po antibiotikách

Probiotika pomáhají zkrátit trvání průjmu a snižují jeho závažnost. Saccharomyces boulardii a Lactobacillus rhamnosus GG patří mezi nejvíce doporučované kmeny při průjmech vyvolaných antibiotiky.

3. Podpora imunity

Děti, které pravidelně užívají probiotika, mohou mít nižší výskyt respiračních infekcí a kratší trvání onemocnění. Mikroflóra ovlivňuje produkci protilátek a střevní bariéru.

4. Zmírnit zácpu a zlepšit pravidelnost stolice

Některé probiotické kmeny mohou podporovat střevní peristaltiku a hydrataci stolice. Pomáhají zejména dětem, které trpí funkční zácpou.

5. Snížit riziko alergií a ekzémů

Existuje souvislost mezi stavem střevního mikrobiomu a výskytem atopických onemocnění. Probiotika mohou zmírnit zánětlivé reakce a ovlivnit vývoj imunitní tolerance.

Která probiotika jsou vhodná pro děti?

Ne všechna probiotika jsou stejná. Pro děti je důležité vybírat kvalitní produkty určené pro dětský organismus, ideálně:

• s obsahem ověřených kmenů (Lactobacillus rhamnosus GG, Bifidobacterium infantis, Saccharomyces boulardii),
• ve formě kapek, prášku, kapslí nebo žvýkacích tablet (v závislosti na věku),
• bez umělých sladidel, konzervantů a lepku (zejména u citlivých dětí).

Důležité je také správné dávkování a forma – některé probiotika je nutné uchovávat v chladničce, jiné jsou stabilní při pokojové teplotě.

Jak podávat probiotika dětem?

• U kojenců – ideálně v kapkách, nejčastěji 5 kapek denně (konzultujte s pediatrem).
• U malých dětí a školáků – v práškové formě (např. rozmíchat v mléce nebo vodě) nebo jako žvýkací tablety.
• Po antibiotikách – podávat během celé léčby antibiotiky a ještě alespoň 1–2 týdny po ní.
• Na podporu imunity nebo trávení – možné dlouhodobější užívání (např. v podzimním a zimním období).

Kdy se probiotikům vyhnout?

Probiotika jsou obecně bezpečná, ale v některých případech je vhodné jejich podávání konzultovat s lékařem, například:

• u velmi předčasně narozených dětí,
• při závažných poruchách imunity,
• při akutním těžkém onemocnění nebo operacích.

Jak mohu podpořit střevní rovnováhu i bez doplňků?

Kromě probiotik ve formě doplňků stravy hraje zásadní roli také strava. Děti si od malička budují mikrobiom podle toho, co jedí. Je důležité podporovat rozmanitost střevní mikroflóry pestrou a vyváženou stravou.

Tipy na podporu střevního zdraví u dětí prostřednictvím stravy:

• Zařaďte fermentované potraviny (jsou-li vhodné pro daný věk):
• Kyslá kapusta (nepasterizovaná),
• Domáci jogurt alebo kefír (pri dobrej znášanlivosti mlieka),
• Tempeh, miso, kombucha (u starších detí),
• Kimchi v malom množstve (od cca 4–5 rokov, podľa tolerancie).
• Podpor prebiotiká – potravu pre probiotiká:
• Banány, jablka (se slupkou),
• Cibule, česnek (v vařené formě již od raného věku),
• Ovesné vločky, ječmen,
• Luštěniny (čočka, cizrna, fazole – postupně zavádět),
• Brambory a rýže po ochlazení (rezistentní škrob).
• Omezte nadměrný příjem cukru a ultra zpracovaných potravin:
• Příliš mnoho sladkostí, slazených nápojů a zpracovaných potravin může podporovat růst „špatných“ bakterií a kvasinek.

Jak poznat, že dítě má problém s střevní mikroflórou?

Změny ve střevní mikrobiomu se často projevují nejen zažívacími potížemi, ale i obecnými příznaky:

• časté bolesti břicha bez organické příčiny,
• opakované průjmy nebo zácpa,
• nadýmání, plynatost,
• nechutenství,
• časté onemocnění dýchacích cest,
• ekzémy, alergie nebo kožní problémy,
• únava, podrážděnost, změny nálady.

Tyto příznaky nemusí nutně znamenat vážný problém, ale mohou naznačovat narušenou rovnováhu střevní mikroflóry. V takovém případě má smysl zvážit změnu stravy a dočasnou podporu pomocí probiotik.

Závěr

Zažívací potíže u dětí jsou běžné a často souvisejí s nezralostí trávicího systému, stravou nebo léčbou antibiotiky. Probiotika představují přirozený a bezpečný způsob, jak podpořit rovnováhu střevní mikroflóry, posílit imunitu a zmírnit trávicí potíže.

Správně zvolené probiotika mohou pomoci nejen při konkrétních problémech, jako je průjem nebo kolika, ale také jako prevence při nástupu do školky, po nemoci nebo v období oslabené imunity. Je však důležité dbát na kvalitu produktu, vhodný kmen a pravidelnost užívání.