Obsah:
- Co jsou probiotika?
- Mikrobiom a jeho role v onkologii
- Potenciální přínosy probiotik pro onkologické pacienty
- Výzkumné poznatky a klinické studie
- Rizika a omezení při užívání probiotik
- Jak správně zařadit probiotika do onkologické léčby?
- Budoucnost: personalizovaná probiotická terapia
- Závěr
Probiotika v onkologii představují nadějný nástroj podpory zdraví během náročného léčení rakoviny.
V posledních letech se stále více odborníků zabývá úlohou střevního mikrobiomu v různých aspektech zdraví, včetně prevence a léčby rakoviny. Jedním z nejdiskutovanějších témat je využití probiotik v onkologii. Ačkoli probiotika nejsou lékem proti rakovině, výzkumy naznačují, že mohou významně ovlivnit průběh onemocnění, vedlejší účinky onkologické léčby a celkovou kvalitu života pacientů.
Tento článek se věnuje tomu, jak probiotika ovlivňují pacienty s rakovinou, jaké jsou jejich potenciální výhody a rizika a co říkají nejnovější vědecké studie.
Co jsou probiotika?
Probiotika jsou živé mikroorganismy, které – pokud jsou podávány v přiměřeném množství – přinášejí hostiteli zdravotní benefity. Nejčastěji se jedná o bakterie rodu Lactobacillus, Bifidobacterium nebo některé druhy kvasinek, jako například Saccharomyces boulardii.
Probiotika pomáhají udržovat rovnováhu střevního mikrobiomu, což je klíčové pro:
- správné fungování trávicího traktu,
- podporu imunity,
- tvorbu vitamínů a protizánětlivých látek,
- ochranu před patogeny.
Mikrobiom a jeho role v onkologii
Střevní mikrobiom hraje důležitou roli v metabolismu, imunitě a zánětlivých procesech. V případě rakoviny jsou tyto faktory obzvláště důležité:
- Imunitní systém – rakovina je často doprovázena poruchami imunity. Mikrobiom ovlivňuje činnost T-lymfocytů a regulačních buněk, které hrají klíčovou roli při kontrole růstu nádorových buněk.
- Zánět – chronický zánět je známým rizikovým faktorem pro vznik mnoha typů rakoviny. Probiotika mohou pomoci zánět tlumit.
- Metabolismus léků – střevní bakterie mohou ovlivnit, jak tělo zpracovává chemoterapeutika, čímž mění jejich účinnost i toxicitu.
- Reakce na imunoterapii – výzkumy ukazují, že složení mikrobiomu může předpovídat úspěšnost imunoterapie.
Potenciální přínosy probiotik pro onkologické pacienty
1. Zmírnění vedlejších účinků chemoterapie a radioterapie
Chemoterapie a ozařování mohou narušit střevní bariéru a způsobit závažné vedlejší účinky, jako jsou:
- průjem,
- záněty sliznice (mukozitida),
- únava,
- nevolnost.
Probiotika mohou tyto účinky zmírnit díky:
- posílení střevní bariéry,
- snížení propustnosti střev („leaky gut“),
- snížení zánětlivých cytokinů,
- podpoře regenerace střevního epitelu.
2. Prevence infekcí
Pacienti s oslabenou imunitou jsou náchylnější k infekcím, zejména při užívání antibiotik. Některá probiotika mohou snižovat výskyt infekcí Clostridioides difficile nebo bakteriální přemnožení v zažívacím traktu.
3. Podpora imunity
Probiotika mohou modulovat činnost imunitního systému:
- zvyšují produkci slizničních protilátek (IgA),
- aktivují NK buňky (natural killer cells),
- stimulují protinádorové T-buňky.
4. Podpora účinnosti imunoterapie
Nové studie ukazují, že někteří pacienti reagují na imunoterapii lépe díky zdravé střevní mikroflóře. Například pacienti s melanomem, kteří měli vysoký výskyt bakterie Akkermansia muciniphila, vykazovali lepší odpověď na léčbu.
Výzkumné poznatky a klinické studie
- 2021, Journal of Clinical Oncology: Pacienti s kolorektálním karcinomem užívající probiotika během chemoterapie měli méně časté průjmy a lepší střevní integritu.
- Nature Medicine, 2020: Probiotika a strava bohatá na vlákninu zvyšovaly účinnost imunoterapie u pacientů s plicním karcinomem a melanomem.
- Lancet Gastroenterology & Hepatology, 2018: Metaanalýza 12 studií potvrdila, že probiotika snižují výskyt průjmů vyvolaných rádioterapií.
Ačkoli výsledky jsou slibné, mnoho studií se liší v designu a použitých bakteriálních kmenech. Potřebujeme více randomizovaných, kontrolovaných studií k potvrzení účinků probiotik u konkrétních typů rakoviny.
Rizika a omezení při užívání probiotik
Navzdory výhodám nesmíme zapomínat na možná rizika:
- Imunosuprimovaní pacienti – u některých pacientů s těžkou neutropenií nebo po transplantacích mohou probiotika působit jako oportunní patogeny (např. Lactobacillus septicemia).
- Kontaminace doplňků – ne všechny probiotika dostupné na trhu jsou kvalitní. Některá mohou obsahovat nepřesně označené nebo kontaminované bakterie.
- Nesprávná indikace – probiotika nejsou vhodná pro každého pacienta. Jejich výběr by měl být individuální a ideálně konzultován s lékařem nebo výživovým terapeutem.
Jak správně zařadit probiotika do onkologické léčby?
1. Vyberte ověřené probiotické kmeny
Ne všechna probiotika jsou stejná. Některá mají silnější imunomodulační účinky, jiná lépe obnovují střevní bariéru. Mezi nejvíce studovaná patří:
- Lactobacillus rhamnosus GG
- Bifidobacterium longum
- Saccharomyces boulardii
- Lactobacillus plantarum
- Akkermansia muciniphila (v experimentální fázi)
2. Zohledněte typ rakoviny a léčbu
Některá probiotika jsou vhodnější při chemoterapii, jiná při radioterapii nebo imunoterapii. Výběr závisí také na lokalizaci nádoru a stavu střev pacienta.
3. Dbejte na dávkování a délku užívání
Účinnost závisí také na počtu bakterií (obvykle se doporučuje 1–10 miliard CFU/den) a délce užívání (minimálně 2–4 týdny).
4. Zařazení přírodních zdrojů
Kromě doplňků je vhodné zařadit do stravy také fermentované potraviny: kyselé zelí, kefír, jogurty, kimchi. Ty obsahují přírodní probiotika i prebiotika – vlákninu, která podporuje jejich růst.
Budoucnost: personalizovaná probiotická terapie
V budoucnu můžeme očekávat rozvoj personalizovaných probiotických terapií, které budou přizpůsobeny genetice pacienta, složení jeho mikrobiomu a typu nádoru. Vývoj probiotik jako součásti onkobiotik (biologických terapií zaměřených na ovlivnění mikrobiomu) je slibným směrem v integrativní onkologii.
Závěr
Probiotika v onkologii představují nadějný nástroj podpory zdraví během náročná léčby rakoviny. Pomáhají zmírnit vedlejší účinky terapie, posílit imunitní systém a dokonce mohou zlepšit odpověď na některé typy léčby. Přesto je jejich používání stále předmětem výzkumu a mělo by být součástí komplexního přístupu pod dohledem odborníků.
Péče o mikrobiom by se měla stát standardní součástí onkologické terapie – ne jako náhrada, ale jako důležitý doplněk na cestě za zdravím a kvalitou života.