Novinky

Obsah

• Co je to antibiotická průjem?
• Jak probiotika pomáhají?
• Klinické studie a důkazy účinnosti probiotik
• Nejlepší probiotické kmeny proti antibiotické průjem
• Jak probiotika užívat během antibiotické léčby?
• Probiotika vs. přírodní zdroje
• Možné rizika a opatrnost při probiotikách
• Závěr

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které při správném užívání podporují zdraví trávicího traktu a rovnováhu střevní mikroflóry.

Antibiotika jsou mimořádně důležitou součástí moderní medicíny a zachraňují nespočet životů. Stejně jako každá účinná léčba však i jejich užívání může mít vedlejší účinky. Jedním z nejčastějších a nejnepříjemnějších je antibiotická průjem– stav, který postihuje až 30 % pacientů užívajících antibiotika. Naštěstí se stále více ukazuje, že probiotika mohou tomuto problému předcházet nebo jej alespoň zmírnit. V tomto článku se podíváme na to, jak probiotika fungují, proč jsou účinná při antibiotické průjmové reakci, které kmeny jsou nejlepší a jak je správně užívat.

Co je antibiotická průjmová reakce?

Antibiotická průjem (AAD – antibiotic-associated diarrhea) je definován jako průjem, který se objeví během nebo po ukončení léčby antibiotiky a není způsoben jinou jasnou příčinou (například virem). Může být mírný, ale také závažný a spojený se ztrátou tekutin, minerálů a poškozením střevní sliznice.

Příčiny:

• Narušení střevní mikroflóry: Antibiotika ničí kromě škodlivých bakterií i ty prospěšné. Výsledkem je narušení rovnováhy střevního mikrobiomu.
• Násobné rozmnožení patogenů: V oslabené střevní mikroflóře se mohou rozmnožit bakterie jako Clostridioides difficile, které způsobují závažné infekce.
• Změna metabolismu střev: Antibiotika mohou ovlivnit vstřebávání živin, fermentaci a tvorbu ochranných látek ve střevech.

Jak probiotika pomáhají?

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které při správném použití přispívají k rovnováze střevní flóry a zdraví hostitele. Při antibiotické průjmové reakci hrají důležitou roli v několika oblastech:

1. Obnova střevní mikroflóry

Probiotika pomáhají znovu osídlit střeva prospěšnými bakteriemi, které byly antibiotiky zničeny. Obnovují rozmanitost mikrobiomu a brání přemnožení patogenů.

2. Zvýšení odolnosti proti infekcím

Některé probiotické kmeny produkují látky, které brání růstu škodlivých bakterií nebo jim zabraňují přichytit se na střevní sliznici.

3. Posílení střevní bariéry

Probiotika podporují regeneraci střevní výstelky a udržují její nepropustnost. To je klíčové pro prevenci zánětů a vstupu toxinů do těla.

4. Imunomodulační účinek

Podporují tvorbu imunoglobulinů (např. IgA), aktivitu T-lymfocytů a snižují zánětlivé cytokiny, což pomáhá lépe zvládat zánětlivé procesy ve střevech.

Klinické studie a důkazy účinnosti probiotik

Účinnost probiotik při prevenci a léčbě antibiotické průjmy byla opakovaně potvrzena v mnoha studiích:

• Metaanalýza Cochrane (2020): Zahrnula více než 12 000 pacientů. Užívání probiotik snížilo výskyt antibiotické průjmy až o 50 % ve srovnání s placebem.
• The Lancet Infectious Diseases (2017): Zjistila, že probiotika jsou nejúčinnější, když se začnou užívat současně s antibiotiky a pokračuje se v jejich užívání alespoň několik dní po ukončení léčby.
• Pediatrické studie: Děti jsou obzvláště náchylné k antibiotické průjmům. Probiotika snižují jejich výskyt a zkracují jejich trvání.

Nejlepší probiotické kmeny proti antibiotickým průjmům

Ne všechna probiotika jsou stejná. Účinnost závisí na konkrétním druhu a kmeni. Nejvíce výzkumů podporuje účinnost následujících:

Saccharomyces boulardii CNCM I-745

• Jedná se o kvasinku, která není ovlivněna antibiotiky, proto je mimořádně vhodná během léčby.
• Prokazatelně snižuje výskyt průjmů a riziko infekce Clostridioides difficile.

Lactobacillus rhamnosus GG

• Jeden z nejvíce zkoumaných probiotických kmenů.
• Účinný v prevenci i léčbě AAD, zejména u dětí.

Bifidobacterium lactis

• Podporuje imunitu a obnovu střevní sliznice.
• Dobrá kombinace s jinými kmeny.

Kombinované přípravky

• Mnohé produkty obsahují více kmenů (např. L. acidophilus + B. bifidum), což zvyšuje jejich účinnost.

Jak užívat probiotika během léčby antibiotiky?

Začněte hned na začátku léčby

Nejlepších výsledků dosáhnete, pokud začnete probiotika užívat od prvního dne antibiotické léčby.

Neužívejte je současně s antibiotiky

Antibiotika mohou ničit i některé probiotické bakterie. Mezi užitím antibiotika a probiotika dodržujte odstup alespoň 2–3 hodiny.

Pokračujte i po ukončení antibiotické léčby

Doporučuje se užívat probiotika ještě alespoň 1–2 týdny po ukončení antibiotické léčby, aby se střevní mikroflóra mohla plně zotavit.

Dodržujte doporučené dávkování

Účinné dávkování je obvykle 1 až 10 miliard CFU denně, v závislosti na konkrétním kmeni a formě.

Probiotika vs. přírodní zdroje

Kromě doplňků stravy existují také přírodní zdroje probiotik:

• Kefír, jogurt s aktivními kulturami
• Kyslé zelí, kimchi, kombucha
• Fermentované okurky, tempeh, miso

Tyto potraviny mohou podporovat obnovení střevní rovnováhy, zejména v období po léčbě.

Možná rizika a opatrnost při užívání probiotik

Ačkoli jsou probiotika obecně považována za bezpečná, existují výjimky:

• Pacienti s velmi oslabenou imunitou (např. po transplantaci, v intenzivní péči) mohou být náchylní k infekcím způsobeným probiotickými mikroorganismy.
• Bakteriémie nebo fungémie – velmi vzácné, ale možné komplikace, zejména při nesprávném použití probiotik.

V případě vážných onemocnění nebo hospitalizace by měl být výběr a dávkování probiotik konzultován s lékařem.

Závěr

Antibiotika jsou nezbytná pro léčbu mnoha infekcí, ale jejich negativní vliv na střevní mikrobiom může vést k nepříjemné a někdy až nebezpečné průjmové nemoci. Probiotika představují účinný, vědecky podložený a relativně jednoduchý způsob, jak tomuto problému předcházet.

Jejich správné používání – výběr vhodného kmene, načasování a dávkování – může výrazně zlepšit toleranci antibiotické léčby, chránit střevní mikroflóru a celkové zdraví.

Investice do probiotik během antibiotické léčby není jen prevencí průjmů, ale také důležitým krokem k udržení rovnováhy v organismu a rychlejšímu zotavení.

Obsah:

• Co jsou probiotika?
• Mikrobiom a jeho role v onkologii
• Potenciální přínosy probiotik pro onkologické pacienty
• Výzkumné poznatky a klinické studie
• Rizika a omezení při užívání probiotik
• Jak správně zařadit probiotika do onkologické léčby?
• Budoucnost: personalizovaná probiotická terapia
• Závěr

Probiotika v onkologii představují nadějný nástroj podpory zdraví během náročného léčení rakoviny.

V posledních letech se stále více odborníků zabývá úlohou střevního mikrobiomu v různých aspektech zdraví, včetně prevence a léčby rakoviny. Jedním z nejdiskutovanějších témat je využití probiotik v onkologii. Ačkoli probiotika nejsou lékem proti rakovině, výzkumy naznačují, že mohou významně ovlivnit průběh onemocnění, vedlejší účinky onkologické léčby a celkovou kvalitu života pacientů.

Tento článek se věnuje tomu, jak probiotika ovlivňují pacienty s rakovinou, jaké jsou jejich potenciální výhody a rizika a co říkají nejnovější vědecké studie.

Co jsou probiotika?

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které – pokud jsou podávány v přiměřeném množství – přinášejí hostiteli zdravotní benefity. Nejčastěji se jedná o bakterie rodu Lactobacillus, Bifidobacterium nebo některé druhy kvasinek, jako například Saccharomyces boulardii.

Probiotika pomáhají udržovat rovnováhu střevního mikrobiomu, což je klíčové pro:

• správné fungování trávicího traktu,
• podporu imunity,
• tvorbu vitamínů a protizánětlivých látek,
• ochranu před patogeny.

Mikrobiom a jeho role v onkologii

Střevní mikrobiom hraje důležitou roli v metabolismu, imunitě a zánětlivých procesech. V případě rakoviny jsou tyto faktory obzvláště důležité:

• Imunitní systém – rakovina je často doprovázena poruchami imunity. Mikrobiom ovlivňuje činnost T-lymfocytů a regulačních buněk, které hrají klíčovou roli při kontrole růstu nádorových buněk.
• Zánět – chronický zánět je známým rizikovým faktorem pro vznik mnoha typů rakoviny. Probiotika mohou pomoci zánět tlumit.
• Metabolismus léků – střevní bakterie mohou ovlivnit, jak tělo zpracovává chemoterapeutika, čímž mění jejich účinnost i toxicitu.
• Reakce na imunoterapii – výzkumy ukazují, že složení mikrobiomu může předpovídat úspěšnost imunoterapie.

Potenciální přínosy probiotik pro onkologické pacienty

1. Zmírnění vedlejších účinků chemoterapie a radioterapie

Chemoterapie a ozařování mohou narušit střevní bariéru a způsobit závažné vedlejší účinky, jako jsou:

• průjem,
• záněty sliznice (mukozitida),
• únava,
• nevolnost.

Probiotika mohou tyto účinky zmírnit díky:

• posílení střevní bariéry,
• snížení propustnosti střev („leaky gut“),
• snížení zánětlivých cytokinů,
• podpoře regenerace střevního epitelu.

2. Prevence infekcí

Pacienti s oslabenou imunitou jsou náchylnější k infekcím, zejména při užívání antibiotik. Některá probiotika mohou snižovat výskyt infekcí Clostridioides difficile nebo bakteriální přemnožení v zažívacím traktu.

3. Podpora imunity

Probiotika mohou modulovat činnost imunitního systému:

• zvyšují produkci slizničních protilátek (IgA),
• aktivují NK buňky (natural killer cells),
• stimulují protinádorové T-buňky.

4. Podpora účinnosti imunoterapie

Nové studie ukazují, že někteří pacienti reagují na imunoterapii lépe díky zdravé střevní mikroflóře. Například pacienti s melanomem, kteří měli vysoký výskyt bakterie Akkermansia muciniphila, vykazovali lepší odpověď na léčbu.

Výzkumné poznatky a klinické studie

• 2021, Journal of Clinical Oncology: Pacienti s kolorektálním karcinomem užívající probiotika během chemoterapie měli méně časté průjmy a lepší střevní integritu.
• Nature Medicine, 2020: Probiotika a strava bohatá na vlákninu zvyšovaly účinnost imunoterapie u pacientů s plicním karcinomem a melanomem.
• Lancet Gastroenterology & Hepatology, 2018: Metaanalýza 12 studií potvrdila, že probiotika snižují výskyt průjmů vyvolaných rádioterapií.

Ačkoli výsledky jsou slibné, mnoho studií se liší v designu a použitých bakteriálních kmenech. Potřebujeme více randomizovaných, kontrolovaných studií k potvrzení účinků probiotik u konkrétních typů rakoviny.

Rizika a omezení při užívání probiotik

Navzdory výhodám nesmíme zapomínat na možná rizika:

• Imunosuprimovaní pacienti – u některých pacientů s těžkou neutropenií nebo po transplantacích mohou probiotika působit jako oportunní patogeny (např. Lactobacillus septicemia).
• Kontaminace doplňků – ne všechny probiotika dostupné na trhu jsou kvalitní. Některá mohou obsahovat nepřesně označené nebo kontaminované bakterie.
• Nesprávná indikace – probiotika nejsou vhodná pro každého pacienta. Jejich výběr by měl být individuální a ideálně konzultován s lékařem nebo výživovým terapeutem.

Jak správně zařadit probiotika do onkologické léčby?

1. Vyberte ověřené probiotické kmeny

Ne všechna probiotika jsou stejná. Některá mají silnější imunomodulační účinky, jiná lépe obnovují střevní bariéru. Mezi nejvíce studovaná patří:

• Lactobacillus rhamnosus GG
• Bifidobacterium longum
• Saccharomyces boulardii
• Lactobacillus plantarum
• Akkermansia muciniphila (v experimentální fázi)

2. Zohledněte typ rakoviny a léčbu

Některá probiotika jsou vhodnější při chemoterapii, jiná při radioterapii nebo imunoterapii. Výběr závisí také na lokalizaci nádoru a stavu střev pacienta.

3. Dbejte na dávkování a délku užívání

Účinnost závisí také na počtu bakterií (obvykle se doporučuje 1–10 miliard CFU/den) a délce užívání (minimálně 2–4 týdny).

4. Zařazení přírodních zdrojů

Kromě doplňků je vhodné zařadit do stravy také fermentované potraviny: kyselé zelí, kefír, jogurty, kimchi. Ty obsahují přírodní probiotika i prebiotika – vlákninu, která podporuje jejich růst.

Budoucnost: personalizovaná probiotická terapie

V budoucnu můžeme očekávat rozvoj personalizovaných probiotických terapií, které budou přizpůsobeny genetice pacienta, složení jeho mikrobiomu a typu nádoru. Vývoj probiotik jako součásti onkobiotik (biologických terapií zaměřených na ovlivnění mikrobiomu) je slibným směrem v integrativní onkologii.

Závěr

Probiotika v onkologii představují nadějný nástroj podpory zdraví během náročná léčby rakoviny. Pomáhají zmírnit vedlejší účinky terapie, posílit imunitní systém a dokonce mohou zlepšit odpověď na některé typy léčby. Přesto je jejich používání stále předmětem výzkumu a mělo by být součástí komplexního přístupu pod dohledem odborníků.

Péče o mikrobiom by se měla stát standardní součástí onkologické terapie – ne jako náhrada, ale jako důležitý doplněk na cestě za zdravím a kvalitou života.

Obsah

• Co jsou prebiotika a proč jsou důležitá?
• Nejlepší prebiotické potraviny ze zahrady
• Jak správně jíst prebiotické potraviny
• Vliv zahradních prebiotik na mikrobiom a zdraví
• Praktické tipy pro pěstování prebiotik ze zahrady
• Závěr

Prebiotika ze zahrady představují přirozený a účinný způsob, jak podpořit zdravou střevní mikroflóru a tím i celkové zdraví.

V posledních letech se stále více hovoří o významu prebiotik pro zdraví střevního mikrobiomu a tím i pro celkovou pohodu organismu. Prebiotika jsou nestravitelné složky potravy, které slouží jako potrava pro prospěšné střevní bakterie. Pomáhají udržovat rovnováhu ve střevní mikroflóře, zlepšují trávení, posilují imunitu a mohou dokonce ovlivňovat i náladu a metabolismus. Pokud vás zajímá, jak si doma vypěstovat vlastní prebiotické potraviny a zařadit je do jídelníčku, tento článek je právě pro vás.

Co jsou prebiotika a proč jsou důležitá?

Prebiotika jsou vlákniny a další rostlinné složky, které člověk nedokáže strávit, ale slouží jako „potrava“ pro prospěšné bakterie ve střevech, jako jsou například bifidobakterie a laktobacily. Tyto bakterie fermentují prebiotika a produkují krátceřetězcové mastné kyseliny (SCFA), které mají pozitivní účinky na zdraví:

• Podporují zdraví střevní sliznice
• Zlepšují vstřebávání vápníku a dalších minerálů
• Posilují imunitní systém
• Pomáhají udržovat optimální tělesnou hmotnost
• Mohou snižovat záněty v těle

Prebiotika tedy slouží jako základ zdravého mikrobiomu, který je neoddělitelnou součástí zdravého trávicího systému a celkového zdraví.

Nejlepší prebiotické potraviny ze zahrady

Pokud máte zahradu nebo balkon, můžete si doma vypěstovat řadu prebiotických potravin. Mezi nejznámější prebiotika patří rostliny bohaté na nestravitelnou vlákninu, jako je inulin, fruktooligosacharidy (FOS) a rezistentní škrob.

1. Cibule

Cibule je jedním z nejbohatších přírodních zdrojů prebiotik, zejména inulinu a fruktooligosacharidů. Kromě toho obsahuje flavonoidy s antioxidačními účinky.

• Pěstování: Cibule je nenáročná na pěstování, vyžaduje dobře propustnou půdu a dostatek slunce. Můžete ji pěstovat ze semen nebo z předpěstovaných sazenic.
• Konzumace: Nejlepší je konzumovat ji syrovou, například v salátech, nebo jemně upravenou, aby se zachovaly prebiotické vlastnosti.

2. Česnek

Stejně jako cibule obsahuje i česnek velké množství inulinu a má výrazné antibakteriální a protizánětlivé účinky.

• Pěstování: Česnek se sází na podzim a sklízí na jaře nebo na začátku léta. Potřebuje slunné místo a dobře odvodněnou půdu.
• Konzumace: Můžete ho přidávat do různých pokrmů syrový nebo krátce upravený, aby se zvýšily jeho prebiotické účinky.

3. Pórek

Pórek je další příbuzný cibule, který obsahuje velké množství prebiotické vlákniny.

• Pěstování: Potřebuje mírné klima a vlhkou půdu. Můžete ji pěstovat ze semen nebo sazenic.
• Konzumace: Používá se do polévek, salátů nebo jako příloha.

4. Červená řepa

Červená řepa obsahuje vlákninu a přírodní cukry, které podporují růst prospěšných bakterií.

• Pěstování: Řepa se vysazuje na jaře nebo pozdě v létě, potřebuje slunné stanoviště a úrodnou půdu.
• Konzumace: Můžete ji jíst vařenou, pečenou nebo syrovou (například nastrouhanou v salátech).

5. Pampeliška a jiné listové zeleniny

Listy pampelišky jsou bohaté na vlákninu a polyfenoly, které podporují střevní bakterie.

• Pěstování: Pampeliška roste prakticky všude a je nenáročná na pěstování. Můžete ji pěstovat i na zahradě jako divokou zeleninu.
• Konzumace: Listy přidávejte do salátů, smoothie nebo je můžete krátce povařit.

6. Křen

Křen obsahuje látky podporující zdraví střev a má také antibakteriální účinky.

• Pěstování: Vyžaduje polostín a vlhkou půdu, je to vytrvalá rostlina, kterou můžete pěstovat i v nádobách.
• Konzumace: Čerstvý křen je skvělý jako příloha nebo dochucovadlo.

Jak správně jíst prebiotické potraviny

Konzumace prebiotik je účinná pouze tehdy, pokud je přijímáme pravidelně a v dostatečném množství. Zde je několik rad, jak toho dosáhnout:

1. Kombinujte různé zdroje

Kombinace více prebiotických potravin zajistí rozmanitost vlákniny a živin, které podporují různé druhy prospěšných bakterií.

2. Začněte pomalu

Prebiotika mohou u některých lidí způsobit nadýmání nebo plynatost. Proto začněte s menším množstvím a postupně příjem zvyšujte.

3. Jezte syrové nebo lehce tepelně upravené potraviny

Při vaření se může část prebiotických látek zničit. Nejlepší je jíst syrovou cibuli, česnek nebo pórek nebo je přidat až na konci vaření.

4. Zařaďte fermentované potraviny

Fermentované potraviny, jako je kyslá kapusta, kefír nebo kimchi, obsahují probiotika, která spolu s prebiotiky vytvářejí synergický efekt pro zdravé mikrobiom.

Vliv zahradních prebiotik na mikrobiom a zdraví

Prebiotika ze zahrady mají pozitivní vliv na složení a aktivitu střevní mikroflóry. Zvýšení populace prospěšných bakterií pomáhá:

• Snižovat zánětlivé procesy ve střevech a v celém těle
• Posilovat imunitní systém a jeho schopnost bojovat proti infekcím
• Zlepšovat trávení a vstřebávání živin
• Podporovat produkci vitamínů skupiny B a dalších důležitých látek
• Pomáhat regulovat hladinu cukru v krvi a tělesnou hmotnost

Praktické tipy pro pěstování prebiotik ze zahrady

Pokud máte zahradu nebo balkon, pěstování prebiotických rostlin může být jednoduché a zároveň zábavné.

• Vyberte správne miesto: Väčšina prebiotických rastlín potrebuje slnečné miesto a dobre priepustnú pôdu.
• Pôda a hnojenie: Používajte kvalitnú pôdu bohatú na organické látky a kompost.
• Zalievanie: Udržujte pôdu vlhkú, ale nie premočenú.
• Ochrana proti škůdcům: Přírodní metody, jako je výsadba bylinek (např. máta, bazalka), mohou pomoci odpuzovat škůdce.
• Sklizeň a skladování: Rostliny sklízejte v době maximální čerstvosti a správně je skladujte, abyste zachovali co nejvíce živin.

Závěr

Prebiotika ze zahrady představují přirozený a účinný způsob, jak podpořit zdravou střevní mikroflóru a tím i své celkové zdraví. Pěstováním a konzumací cibule, česneku, póru, řepy, pampelišky a dalších prebiotických rostlin si vytvoříte zdroj zdravé výživy přímo na dosah ruky.

Péče o mikrobiom pomocí přírodních prebiotik je investicí do lepšího trávení, silnější imunity a lepší nálady. Pěstování těchto rostlin vám navíc může přinést radost z práce na zahradě a spojení s přírodou.

Začněte ještě dnes – vyberte si pár prebiotických rostlin, založte si malý záhon nebo květináč a objevujte benefity prebiotik ze zahrady na vlastní kůži!

Obsah:

• Co je enterický nervový systém?
• Komunikácia medzi črevami a mozgom: os mozog-črevo
• Prečo sa hovorí, že črevá sú druhý mozog?
• Vznik pojmu „druhý mozog“ a jeho význam
• Ako ovplyvňuje os mozog-črevo naše zdravie?
• Jak můžeme podpořit zdravou komunikaci mezi mozkem a střevy?
• Závěr

Střeva nejsou jen pasivním potrubím pro zpracování potravy. V posledních desetiletích se ukazuje, že v nich sídlí komplexní nervový systém, který často nazýváme „druhým mozkem“. Tento systém, známý jako enterický nervový systém (ENS), hraje zásadní roli v regulaci trávení, ale také v ovlivňování našeho celkového zdraví a nálady. V tomto článku se podíváme na to, jak střeva komunikují s centrální nervovou soustavou (CNS), proč se jim říká druhý mozek a jaký význam má tato komunikace pro naše tělo i mysl.

Co je enterický nervový systém?

Enterický nervový systém je samostatná, rozsiahla sieť nervových buniek (neurónov) umiestnená v stenách tráviaceho traktu — od pažeráka až po konečník. Obsahuje približne 100 miliónov neurónov, čo je počet porovnateľný s mozgom mačky, a je schopný fungovať nezávisle od centrálneho nervového systému.

ENS řídí mnoho funkcí trávicího traktu, včetně:

• Regulace peristaltiky (pohybu střev)
• Vylučování trávicích enzymů a hormonů
• Cévní cirkulace v trávicím traktu
• Imunitní reakce ve střevech

Právě tato autonomie umožňuje střevům rychle a efektivně reagovat na změny v prostředí, aniž by byla nutná okamžitá kontrola ze strany mozku.

Komunikace mezi střevy a mozkem: osa mozek-střevo

Spojení mezi enterickým nervovým systémem a centrálním nervovým systémem se označuje jako osa mozek-střevo. Tato komplexní komunikační síť funguje několika způsoby:

Vagus nerv

Vagus je největší parasympatický nerv, který přenáší signály mezi mozkem a vnitřními orgány, včetně střev. Většina informací ze střev směřuje do mozku právě přes vagus nerv, který zajišťuje rychlou a efektivní zpětnou vazbu.

Hormonální komunikace

Střeva produkují řadu hormonů, například serotonin, ghrelin nebo cholecystokinin, které ovlivňují hlad, náladu, trávení i metabolismus. Tyto hormony mohou působit na nervová zakončení nebo se dostat do krevního oběhu a ovlivňovat mozek.

Imunitní systém

Velká část imunitních buněk se nachází právě ve střevech. Aktivace imunitních reakcí ve střevech může vést k produkci cytokinů a dalších signálů, které ovlivňují i centrální nervový systém, zejména při zánětech.

Mikrobiom

Střevní bakterie produkují různé látky, které mohou ovlivňovat nervový systém – například neurotransmitery, krátké mastné kyseliny nebo metabolity, které modulují komunikaci mezi střevy a mozkem.

Proč se říká, že střeva jsou druhým mozkem?

Střeva jsou často nazývána druhým mozkem nejen proto, že mají rozsáhlou síť neuronů, ale také kvůli své schopnosti samostatně řídit své funkce a komunikovat s centrálním mozkem. Tento druhý mozek ovlivňuje:

• Trávení: Efektivní koordinace pohybu potravy, vstřebávání živin a vylučování odpadních látek.
• Emocionální stav: Střeva produkují až 90 % serotoninu v těle, neurotransmiteru často označovaného jako „hormon štěstí“. Proto může nerovnováha ve střevech vést k depresi, úzkosti nebo stresu.
• Imunita: Většina imunitních buněk těla se nachází právě ve střevech, které tak hrají roli v ochraně proti infekcím a regulaci zánětů.

Tento komplexní vztah mezi střevy a mozkem je základem pro nové přístupy v léčbě různých onemocnění, od zažívacích problémů až po poruchy nálady.

Vznik pojmu „druhý mozek“ a jeho význam

Term „druhý mozek“ pochází od neurologa Michaela D. Gershona, který v 90. letech minulého století popsal enterický nervový systém jako nezávislý nervový komplex s vlastní schopností řídit trávicí procesy bez přímého zásahu centrálního mozku. Tento objev změnil pohled na trávicí trakt a jeho význam v celkovém zdraví člověka.

Druhý mozek tedy není jen metaforou, ale označením pro skutečný komplex neuronů, které mohou samostatně řídit trávení, reagovat na změny ve střevní mikroflóře nebo na různé podněty z prostředí a zároveň neustále komunikovat s centrálním nervovým systémem.

Jak ovlivňuje osa mozek-střevo naše zdraví?

• Poruchy trávení

Nerovnováha v komunikaci mezi ENS a CNS může vést k onemocněním, jako je syndrom dráždivého střeva (IBS), zánětlivá onemocnění střev nebo gastroezofageální reflux. Stres a úzkost mohou tyto stavy zhoršovat právě prostřednictvím osy mozek-střevo.

• Duševní zdraví

Důležitou roli hraje také mikrobiom v produkci neurotransmiterů, které ovlivňují náladu a kognitivní funkce. Výzkumy naznačují, že střevní mikroflóra může ovlivňovat depresi, úzkost a dokonce i autismus nebo neurodegenerativní onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.

• Imunitní a zánětlivé procesy

Střeva hrají důležitou roli v regulaci zánětů v těle. Zánět, který začíná ve střevech, může mít vliv na chronická onemocnění, včetně cukrovky, obezity nebo kardiovaskulárních onemocnění.

Jak můžeme podpořit zdravou komunikaci mezi mozkem a střevy?

• Vyvážená strava: Pestrá strava bohatá na vlákninu, probiotika a prebiotika podporuje zdravý mikrobiom a optimální střevní funkci.
• Zvládání stresu: Relaxační techniky, meditace a pohyb mohou pozitivně ovlivnit os mozek-střevo.
• Pravidelný pohyb: Fyzická aktivita podporuje zdraví střev i mozku.
• Dostatek spánku: Kvalitní spánek je nezbytný pro správnou funkci nervového systému včetně ENS.
• Ochrana mikrobiómu: Vyhýbání se nadměrnému užívání antibiotik a podpora rozmanitosti střevní mikroflóry.

Závěr

Střeva jako druhý mozek představují fascinující příklad propojení těla a mysli. Jejich schopnost komunikovat s centrálním nervovým systémem přes osu mozek-střevo má zásadní význam pro naše trávení, imunitu, emoční stav a celkové zdraví. Péče o zdraví střev a podpora této komunikace je proto klíčová nejen pro fyzickou pohodu, ale i pro psychickou rovnováhu.

V následujících letech můžeme očekávat další průlomové objevy, které nám pomohou lépe pochopit a využít tento vztah k léčbě různých onemocnění a zlepšení kvality života.

Obsah:

• Co je mikrobiom a proč je tak důležitý?
• Mikrobiom a obezita: co říkají vědecké studie?
• Může zdravé trávení pomoci při hubnutí?
• Jak můžeme podpořit zdravý mikrobiom?
• Budoucnost léčby obezity prostřednictvím mikrobiomu
• Shrnutí

Mikrobiom a obezita jsou úzce propojené, přičemž složení střevní mikroflóry může významně ovlivnit metabolismus a regulaci tělesné hmotnosti.

V dnešní době, kdy je obezita jedním z největších zdravotních problémů na celém světě, se stále více pozornosti věnuje nejen tomu, co jíme a kolik se hýbeme, ale také tomu, co se děje v našich střevech. Naše střeva nejsou totiž jen místem trávení potravy, ale také domovem pro biliony mikroorganismů, které společně tvoří tzv. mikrobiom. Tento složitý ekosystém hraje klíčovou roli v mnoha procesech našeho těla, včetně metabolismu a regulace hmotnosti. V následujících řádcích se podíváme na to, co je mikrobiom, jak souvisí s obezitou a zda může zdravé trávení skutečně pomoci při hubnutí.

Co je mikrobiom a proč je tak důležitý?

Mikrobiom představuje soubor všech mikroorganismů – bakterií, virů, hub a dalších mikrobů – které obývají naše tělo, zejména trávicí trakt. Jen v našich střevech se nachází více než 100 bilionů bakterií, což je přibližně desetkrát více než počet lidských buněk v těle. Tyto mikroorganismy společně tvoří složitou komunitu, která je velmi citlivá na vlivy vnějšího světa, ale také na náš životní styl.

Mikrobiom hraje důležitou roli v mnoha biologických procesech, včetně:

• Trávení potravy: Pomáhá štěpit složité sacharidy a vlákninu, které by naše enzymy samy nedokázaly zpracovat.
• Produkce vitamínů: Některé bakterie syntetizují vitamíny jako vitamin K nebo některé vitamíny skupiny B.
• Regulace imunitního systému: Mikrobiom pomáhá udržovat imunitní systém v rovnováze, čímž předchází nadměrným zánětlivým reakcím.
• Ochrana před škodlivými mikroorganismy: Vytváří bariéru, která brání přemnožení patogenů.

Každý člověk má jedinečné složení mikrobiomu, které se formuje již v dětství a může se během života měnit v závislosti na stravě, životním stylu, užívání léků nebo stresu.

Mikrobiom a obezita: co říkají vědecké studie?

V posledních letech bylo zjištěno, že mikrobiom hraje významnou roli také při regulaci tělesné hmotnosti a metabolismu. Lidé s nadváhou a obezitou mají často jiné složení střevní mikroflóry než štíhlí jedinci.

Některé bakterie mají vyšší schopnost účinně rozkládat potravu a uvolňovat více kalorií, které pak tělo dokáže využít. To může vést k tomu, že i při stejném množství jídla přijímá člověk více energie, která se pak ukládá jako tuk. Takový mechanismus může být jedním z faktorů přispívajících k obezitě.

Mezi nejdůležitější poznatky patří:

• Poměr bakterií rodu Firmicutes a Bacteroidetes: Studie ukazují, že u obézních lidí je často vyšší poměr bakterií Firmicutes k Bacteroidetes. Firmicutes jsou schopny lépe využívat energii z potravy, což může podporovat přibývání na váze.
• Zánět a metabolický stres: Nerovnováha v mikrobiomu může vést k chronickému zánětu, který je spojen s inzulínovou rezistencí a obtížemi se snižováním hmotnosti.
• Produkce krátkých mastných kyselin: Některé bakterie produkují mastné kyseliny, které mají protizánětlivé účinky a mohou regulovat chuť k jídlu nebo spalování tuků.

Tyto poznatky ukazují, že mikrobiom není jen pasivním pozorovatelem, ale aktivním hráčem v procesu regulace tělesné hmotnosti.

Může zdravé trávení pomoci při hubnutí?

Určitě ano, ale je důležité mít na paměti, že mikrobiom je jen jednou z mnoha součástí komplexního systému, který ovlivňuje obezitu. Zdravý mikrobiom však může pomoci zlepšit metabolismus, zmírnit záněty a podpořit lepší trávení, což jsou faktory, které usnadňují hubnutí.

Výzkumy naznačují, že podpora rozmanitosti a rovnováhy střevní mikroflóry může:

• Snížit chuť na nezdravé potraviny: Některé bakterie mohou ovlivňovat hladinu hormonů regulujících chuť k jídlu, jako jsou například leptin a ghrelin.
• Zlepšit vstrebávanie živin: Správně fungující mikrobiom pomáhá optimálně vstřebávat vitamíny a minerály, které podporují zdravý metabolismus.
• Zvýšit produkci prospěšných látek: Krátce řetězcové mastné kyseliny produkované některými bakteriemi mohou pomoci regulovat energetickou rovnováhu těla.
• Podpora imunity: Snížením zánětu se zlepšuje celkové zdraví, což přímo i nepřímo podporuje hubnutí.

Jak můžeme podpořit zdravý mikrobiom?

Zdravý mikrobiom je základem pro optimální trávení a zdraví celého organismu. Zde je několik tipů, jak ho podpořit:

Pestrá strava bohatá na vlákninu

Vláknina je základním zdrojem potravy pro prospěšné střevní bakterie. Zelenina, ovoce, luštěniny, celozrnné obiloviny a ořechy poskytují prebiotika, která podporují růst a aktivitu dobrých bakterií.

Fermentované potraviny

Jogurt, kefír, kyselé zelí, kimchi nebo kombucha obsahují přírodní probiotika – živé mikroorganismy, které mohou přímo obohatit mikrobiom.

Omezení zpracovaných potravin a cukrů

Nadměrné množství rafinovaných cukrů a tuků může narušit rovnováhu střevní mikroflóry a podporovat růst škodlivých bakterií.

Pravidelná pohybová aktivita

Studie ukazují, že fyzická aktivita podporuje rozmanitost a zdraví mikrobiomu, což má pozitivní vliv na metabolismus.

Dostatek spánku a zvládání stresu

Stres a nedostatek spánku mohou negativně ovlivnit složení mikrobiomu a zvýšit zánětlivé procesy v těle.

Opatrné užívání antibiotik

Antibiotika mohou zničit nejen škodlivé, ale i prospěšné bakterie. Proto je důležité je užívat pouze v případě nutnosti a pod dohledem lékaře.

Budoucnost léčby obezity prostřednictvím mikrobiomu

S rozvojem vědy se objevují nové možnosti, jak využít poznatky o mikrobiomu při léčbě obezity. Vědci zkoumají:

• Transplantaci střevní mikroflóry: Přesazení stolice od zdravého dárce do střev obézního pacienta, což může obnovit rovnováhu mikroflóry.
• Personalizovaná výživa: Strava prispôsobená individuálnemu zloženiu mikrobiómu na podporu chudnutia a zdravia.
• Vývoj probiotik a prebiotik: Špecifických doplnkov, ktoré cielene ovplyvnia metabolické procesy a podporia redukciu hmotnosti.

Tyto přístupy sice zatím nejsou běžnou klinickou praxí, ale vykazují velký potenciál do budoucna.

Shrnutí

Mikrobiom představuje fascinující oblast výzkumu, která mění náš pohled na zdraví a obezitu. Je zřejmé, že zdravé trávení a vyvážená střevní mikroflóra mohou výrazně ovlivnit náš metabolismus a schopnost hubnout. Podpora mikrobiomu prostřednictvím správné stravy, životního stylu a opatrnosti při užívání léků je proto důležitým krokem ke zlepšení zdraví a udržení optimální tělesné hmotnosti.

Nezapomínejme však, že obezita je komplexní problém, který vyžaduje komplexní přístup – zdravá mikrobiota je pouze jednou z jeho součástí, ale rozhodně ne zanedbatelnou.

Obsah:

• Nejčastější zažívací potíže u dětí
• Úloha střevní mikroflóry u dětí
• Jak mohou probiotika pomoci při zažívacích potížích u dětí?
• Která probiotika jsou vhodná pro děti?
• Jak podávat probiotika dětem?
• Kdy se probiotikům vyhnout?
• Jak mohu podpořit střevní rovnováhu i bez doplňků?
• Jak poznám, že má dítě problém se střevní mikroflórou?
• Závěr

Zažívací potíže u dětí jsou běžné a často souvisejí s nezralostí trávicího systému, stravou nebo léčbou antibiotiky. Probiotika představují přirozený a bezpečný způsob, jak podpořit rovnováhu střevní mikroflóry, posílit imunitu a zmírnit zažívací potíže.

Trávicí systém dětí je citlivý a vyvíjející se, a proto není neobvyklé, že děti trpí různými zažívacími potížemi – od kolik u kojenců přes nadýmání, zácpu nebo průjem až po opakované infekce nebo alergie. Jedním z čím dál častěji doporučovaných prostředků na podporu zdraví trávicího traktu jsou probiotika – živé mikroorganismy, které mohou příznivě ovlivnit rovnováhu střevní mikroflóry a celkové fungování trávení.

V tomto článku se podíváme na to, jaké zažívací potíže jsou u dětí běžné, co je způsobuje a jak mohou probiotika pomoci při jejich řešení nebo prevenci.

Nejčastější zažívací potíže u dětí

1. Kolekce u kojenců

Kolekce postihují přibližně 20–30 % kojenců v prvních měsících života. Projevují se záchvaty neutišitelného pláče, které trvají déle než 3 hodiny denně, 3 dny v týdnu, po dobu alespoň 3 týdnů. Jejich přesná příčina není známa, ale předpokládá se, že roli hraje nezralost střevního traktu a narušená rovnováha střevní mikroflóry.

2. Zácpa

Zácpa u dětí může být funkční (bez organické příčiny) nebo souviset s přechodem na pevnou stravu, stresem, nedostatkem vlákniny a tekutin, nebo i po infekcích. Je častá u batolat i školáků.

3. Průjem (akutní i chronický)

Průjem je nejčastěji virového původu (např. rotaviry), ale může se objevit i po užití antibiotik, při potravinové intoleranci nebo nesprávné stravě.

4. Zažívací potíže po antibiotikách

Antibiotika sice léčí infekce, ale zároveň ničí i prospěšné bakterie ve střevech. Výsledkem může být narušená mikroflóra, průjem, nadýmání a oslabená imunita.

5. Nadýmání a bolesti břicha

Mnoho dětí si stěžuje na časté bolesti břicha, které mohou být způsobeny nerovnováhou střevní mikroflóry, nesnášenlivostí některých potravin nebo stresem.

Úloha střevní mikroflóry u dětí

Střeva nejsou jen orgánem trávení – jsou také největším imunitním orgánem těla. Až 70 % imunitního systému se nachází právě ve střevech. Mikroflóra (mikrobiom) ovlivňuje:

• trávení a vstřebávání živin,
• tvorbu vitamínů (např. vitamín K, některé vitamíny skupiny B),
• vývoj imunitního systému,
• ochranu před škodlivými bakteriemi.

U dětí se střevní mikroflóra formuje nejintenzivněji v prvních 3 letech života, přičemž ji ovlivňuje způsob porodu (císařský řez vs. přirozený), kojení, strava, nemoci a léky.

Pokud dojde k narušení rovnováhy mezi „dobrými“ a „špatnými“ bakteriemi, mohou se objevit zažívací potíže, opakované infekce a dokonce i alergie.

Jak mohou probiotika pomoci při zažívacích potížích u dětí?

Probiotika jsou živé mikroorganismy (nejčastěji bakterie rodu Lactobacillus, Bifidobacterium, případně některé druhy kvasinek jako Saccharomyces boulardii), které v dostatečném množství podporují zdraví střev. V dětském věku mohou probiotika:

1. Zmírnit koliku u kojenců

Studie prokázaly, že některé kmeny, například Lactobacillus reuteri, mohou pomoci zmírnit příznaky koliky tím, že podporují rovnováhu střevní mikroflóry a snižují nadýmání.

2. Pomáhají při průjmech, včetně těch po antibiotikách

Probiotika pomáhají zkrátit trvání průjmu a snižují jeho závažnost. Saccharomyces boulardii a Lactobacillus rhamnosus GG patří mezi nejvíce doporučované kmeny při průjmech vyvolaných antibiotiky.

3. Podpora imunity

Děti, které pravidelně užívají probiotika, mohou mít nižší výskyt respiračních infekcí a kratší trvání onemocnění. Mikroflóra ovlivňuje produkci protilátek a střevní bariéru.

4. Zmírnit zácpu a zlepšit pravidelnost stolice

Některé probiotické kmeny mohou podporovat střevní peristaltiku a hydrataci stolice. Pomáhají zejména dětem, které trpí funkční zácpou.

5. Snížit riziko alergií a ekzémů

Existuje souvislost mezi stavem střevního mikrobiomu a výskytem atopických onemocnění. Probiotika mohou zmírnit zánětlivé reakce a ovlivnit vývoj imunitní tolerance.

Která probiotika jsou vhodná pro děti?

Ne všechna probiotika jsou stejná. Pro děti je důležité vybírat kvalitní produkty určené pro dětský organismus, ideálně:

• s obsahem ověřených kmenů (Lactobacillus rhamnosus GG, Bifidobacterium infantis, Saccharomyces boulardii),
• ve formě kapek, prášku, kapslí nebo žvýkacích tablet (v závislosti na věku),
• bez umělých sladidel, konzervantů a lepku (zejména u citlivých dětí).

Důležité je také správné dávkování a forma – některé probiotika je nutné uchovávat v chladničce, jiné jsou stabilní při pokojové teplotě.

Jak podávat probiotika dětem?

• U kojenců – ideálně v kapkách, nejčastěji 5 kapek denně (konzultujte s pediatrem).
• U malých dětí a školáků – v práškové formě (např. rozmíchat v mléce nebo vodě) nebo jako žvýkací tablety.
• Po antibiotikách – podávat během celé léčby antibiotiky a ještě alespoň 1–2 týdny po ní.
• Na podporu imunity nebo trávení – možné dlouhodobější užívání (např. v podzimním a zimním období).

Kdy se probiotikům vyhnout?

Probiotika jsou obecně bezpečná, ale v některých případech je vhodné jejich podávání konzultovat s lékařem, například:

• u velmi předčasně narozených dětí,
• při závažných poruchách imunity,
• při akutním těžkém onemocnění nebo operacích.

Jak mohu podpořit střevní rovnováhu i bez doplňků?

Kromě probiotik ve formě doplňků stravy hraje zásadní roli také strava. Děti si od malička budují mikrobiom podle toho, co jedí. Je důležité podporovat rozmanitost střevní mikroflóry pestrou a vyváženou stravou.

Tipy na podporu střevního zdraví u dětí prostřednictvím stravy:

• Zařaďte fermentované potraviny (jsou-li vhodné pro daný věk):
• Kyslá kapusta (nepasterizovaná),
• Domáci jogurt alebo kefír (pri dobrej znášanlivosti mlieka),
• Tempeh, miso, kombucha (u starších detí),
• Kimchi v malom množstve (od cca 4–5 rokov, podľa tolerancie).
• Podpor prebiotiká – potravu pre probiotiká:
• Banány, jablka (se slupkou),
• Cibule, česnek (v vařené formě již od raného věku),
• Ovesné vločky, ječmen,
• Luštěniny (čočka, cizrna, fazole – postupně zavádět),
• Brambory a rýže po ochlazení (rezistentní škrob).
• Omezte nadměrný příjem cukru a ultra zpracovaných potravin:
• Příliš mnoho sladkostí, slazených nápojů a zpracovaných potravin může podporovat růst „špatných“ bakterií a kvasinek.

Jak poznat, že dítě má problém s střevní mikroflórou?

Změny ve střevní mikrobiomu se často projevují nejen zažívacími potížemi, ale i obecnými příznaky:

• časté bolesti břicha bez organické příčiny,
• opakované průjmy nebo zácpa,
• nadýmání, plynatost,
• nechutenství,
• časté onemocnění dýchacích cest,
• ekzémy, alergie nebo kožní problémy,
• únava, podrážděnost, změny nálady.

Tyto příznaky nemusí nutně znamenat vážný problém, ale mohou naznačovat narušenou rovnováhu střevní mikroflóry. V takovém případě má smysl zvážit změnu stravy a dočasnou podporu pomocí probiotik.

Závěr

Zažívací potíže u dětí jsou běžné a často souvisejí s nezralostí trávicího systému, stravou nebo léčbou antibiotiky. Probiotika představují přirozený a bezpečný způsob, jak podpořit rovnováhu střevní mikroflóry, posílit imunitu a zmírnit trávicí potíže.

Správně zvolené probiotika mohou pomoci nejen při konkrétních problémech, jako je průjem nebo kolika, ale také jako prevence při nástupu do školky, po nemoci nebo v období oslabené imunity. Je však důležité dbát na kvalitu produktu, vhodný kmen a pravidelnost užívání.

Obsah:

• Jak veganismus ovlivňuje střeva?
• Rizika veganství a na co si dát pozor
• Tipy pro střevně vyváženou veganskou stravu
• Shrnutí: Veganství jako nástroj pro zdravá střeva?

Veganství se v posledních letech stal nejen etickým a ekologickým postojem, ale také součástí zdravého životního stylu. Správně sestavená veganská strava může poskytnout řadu nutričních výhod – včetně podpory trávicího systému a střevní mikroflóry. Ale stejně jako každá strava, i rostlinná má své specifika. Při nevhodném výběru potravin, nedostatku živin nebo extrémních omezeních může dojít k zažívacím potížím, nerovnováze střevní mikroflóry nebo oslabení imunity.

V tomto článku se podíváme na to, jak veganská strava ovlivňuje zdraví střev, jaké jsou její výhody, rizika a na co je důležité dbát, pokud se člověk chce stravovat rostlinně, aniž by narušil rovnováhu v trávicím traktu.

Jak veganství ovlivňuje střeva?

Střevní mikrobiom – tedy komunita mikroorganismů žijících v trávicím traktu – hraje klíčovou roli v lidském zdraví. Ovlivňuje trávení, vstřebávání živin, imunitu, zánětlivé reakce a dokonce i náladu. Mikrobiom se mění v závislosti na tom, co jíme. A právě zde vstupuje do hry rostlinná strava, která je obvykle:

• bohatá na vlákninu (včetně prebiotik),
• nízká na nasycené tuky a cholesterol,
• přirozeně bohatá na antioxidanty, polyfenoly a rostlinné fytochemikálie.

Tyto vlastnosti mohou pozitivně ovlivnit rozmanitost střevní mikroflóry a podporovat růst ochranných bakteriálních druhů.

Výhody pro zdraví střev

1. Vyšší příjem prebiotické vlákniny Rostlinná strava je zdrojem prebiotik – potravy pro „dobré“ bakterie. Například inulin, pektin a rezistentní škrob podporují růst bifidobakterií a laktobacilů.
2. Snížený příjem živočišných tuků a bílkovin Nadbytek živočišných tuků může podporovat růst zánětlivých druhů bakterií (např. Bilophila wadsworthia), což veganská strava eliminuje.
3. Protizánětlivý potenciál Vláknina, polyfenoly (z bobúľ, kakaa, zeleného čaju) a omega-3 mastné kyseliny (z ľanových semien, vlašských orechov) podporujú protizápalové mechanizmy v črevách.
4. Podpora pravidelné stolice Vysoký příjem vlákniny snižuje výskyt zácpy, podporuje peristaltiku a zlepšuje střevní motilitu.

Rizika veganství a na co si dát pozor

Ačkoli má veganská strava řadu výhod pro trávení, může také skrývat potenciální problémy, pokud není správně sestavena.

1. Nadměrný příjem vlákniny

Zatiaľ čo vláknina je prospěšná, její nadměrný nebo příliš rychlý nárůst ve stravě může způsobit:

• nadýmání,
• bolesti břicha,
• průjem nebo naopak zácpu.

Řešení:

Zvyšujte příjem vlákniny postupně a dodržujte dostatečný pitný režim. Snažte se kombinovat rozpustnou i nerozpustnou vlákninu, aby se podpořila správná činnost střev bez podráždění.

2. FODMAPs a citlivé trávení

Mnohé rostlinné potraviny (např. luštěniny, cibule, česnek, brokolice) obsahují fermentovatelné sacharidy (FODMAPs), které mohou u některých lidí s IBS nebo SIBO způsobovat nadýmání a křeče.

Řešení:

Při citlivém trávení je vhodné tyto potraviny dočasně omezit a později je opatrně znovu zavést. Pomocí může být vaření, klíčení nebo fermentace.

3. Nedostatek některých živin důležitých pro střevní buňky

• Vitamin B12 – nezbytný pro tvorbu červených krvinek a neurologické zdraví, ale také pro správné dělení střevních buněk.
• Zinek – důležitý pro hojení střevní sliznice a imunitu.
• Omega-3 mastné kyseliny – zejména EPA a DHA, které mají protizánětlivý účinek na sliznici střev.

Řešení:

Doplňujte B12 ve formě doplňků, zařaďte zdroje rostlinného zinku (dýňová semínka, luštěniny) a zvažte suplementaci veganských omega-3 (např. z řas).

4. Špatná kombinace potravin

Nedostatečně plánovaná veganská strava může vést k nadbytku zpracovaných produktů (např. veganské hotdogy, hranolky, slazené cereálie), které jsou chudé na živiny a vlákninu.

Řešení:

Důraz na celozrnné potraviny – celozrnné obiloviny, luštěniny, ovoce, zelenina, ořechy, semena.

Tipy pro střevně vyváženou veganskou stravu

1. Zaměřte se na pestrost

Každý typ vlákniny „kŕmi“ iné skupiny črevných baktérií. Čím pestrejšie jedlo, tým bohatší mikrobióm. Zaraďuj:

• různé druhy zeleniny (listová, kořenová, hlubová),
• strukoviny (čočka, cizrna, fazole, hrách),
• celozrnné obilniny (oves, pohanka, proso, quinoa),
• fermentované potraviny (kyslá kapusta, kimchi, tempeh, kombucha).

2. Nezabúdaj na prebiotiká a probiotiká

Prebiotika jako inulin (čekanka, cibule, česnek), pektin (jablka), rezistentní škrob (brambory, ryža po ochlazení) podporují růst „dobrých“ bakterií. Fermentované potraviny zase přímo dodávají probiotika.

3. Dbejte na hydrataci

Bez dostatečného příjmu tekutin vláknina ve střevech tuhne a může způsobit zácpu. Pití čisté vody, bylinných čajů a hydratující zeleniny je klíčové.

4. Jezte pomalu a vědomě

Veganská strava bývá objemnější a bohatší na vlákninu. Důkladné prežívání, menší porce a vědomé stravování pomáhají předcházet nadýmání a zatěžování trávicího systému.

Shrnutí: Veganství jako nástroj pro zdravá střeva?

Veganská strava může být mimořádně prospěšná pro zdraví střev, pokud je správně sestavená a pestrá. Množství vlákniny, antioxidantů a prebiotických složek v rostlinných potravinách podporuje rozvoj zdravého střevního mikrobiomu. Zároveň však vyžaduje pozornost – zejména pokud jde o dostatečný příjem vitaminu B12, zinku, omega-3 a správnou kombinaci potravin.

Kvalitní veganská strava není jen o vyloučení živočišných produktů, ale o aktivním vytváření výživově bohatého, funkčního a střevu přátelského jídelníčku. V konečném důsledku je to právě stav trávení a rovnováha mikrobiomu, které rozhodují o tom, zda bude veganství cestou k lepšímu zdraví nebo zdrojem nečekaných problémů.

Obsah

• Co jsou prebiotika?
• Jaké látky patří mezi prebiotika?
• Jak prebiotika pomáhají střevům?
• Které potraviny jsou přirozeným zdrojem prebiotik?
• Kolik prebiotik denně potřebujeme?
• Prebiotika a citlivé trávení – na co si dát pozor?
• Závěr

Prebiotika jsou základním stavebním kamenem zdravého střevního prostředí. Bez nich se ani ta nejkvalitnější probiotika nedokážou ve střevech udržet a množit.

Zdraví střev se v posledních letech dostává do centra pozornosti nejen lékařů, ale i veřejnosti. Vědecké studie opakovaně ukazují, že stav střevního mikrobiomu ovlivňuje nejen trávení, ale také imunitu, metabolismus, náladu a celkovou vitalitu. Zatímco se hodně mluví o probiotikách – živých mikroorganismech, které přímo osidlují střeva – méně se zdůrazňuje význam prebiotik. Přitom se jedná o klíčovou složku výživy, která zajišťuje, aby se „dobré“ bakterie ve střevech množí a přežívají.

Tento článek se zaměřuje na prebiotika – co přesně to je, jak fungují a především, jak je zařadit do běžného jídelníčku tak, aby přirozeně podporovaly zdravé střevní mikrobiom.

Co jsou prebiotika?

Prebiotika jsou nestravitelné složky potravy, které slouží jako potrava pro prospěšné bakterie v tlustém střevě. Na rozdíl od probiotik, která jsou živé organismy, prebiotika nejsou mikroorganismy, ale spíše „potravou“ pro tyto mikroorganismy.

Nejčastěji se jedná o určité druhy vlákniny nebo cukrů, které lidský zažívací trakt nedokáže strávit, ale bakterie v tlustém střevě je dokážou fermentovat. Výsledkem této fermentace jsou mastné kyseliny s krátkým řetězcem (např. butyrát, acetát, propionát), které:

• vyživují buňky střevní sliznice,
• snižují záněty,
• podporují tvorbu hlenu,
• regulují imunitní reakci.

Jaké látky patří mezi prebiotika?

Mezi nejznámější a nejčastěji studovaná prebiotika patří:

• Inulin – nachází se v čekankách, artyčocích, cibuli nebo česneku.
• Fruktooligosacharidy (FOS) – podporují růst bifidobakterií.
• Galaktooligosacharidy (GOS) – účinné zejména u dětí.
• Rezistentní škrob – nachází se v studených zemiakoch alebo nedozretých banánoch.
• Pektín – rozpustná vláknina z ovocia, hlavne jabĺk.
• Beta-glukany – nacházejí se v ovsu a ječmeni, podporují nejen střeva, ale i imunitu.

Ne každá vláknina je prebiotikum, ale všechna prebiotika jsou určitým typem vlákniny.

Jak prebiotika pomáhají střevům?

Prebiotika hrají klíčovou roli v rovnováze střevního prostředí. Mezi jejich hlavní účinky patří:

1. Podpora růstu prospěšných bakterií – zejména rodů Bifidobacterium a Lactobacillus.
2. Zlepšení střevní peristaltiky – tím, že zvyšují objem stolice a upravují pohyby střev.
3. Snížení pH v tlustém střevě – což potlačuje růst škodlivých bakterií a plísní.
4. Tvorba prospěšných mastných kyselin – které slouží jako zdroj energie pro buňky střevní sliznice.
5. Podpora imunity – prostřednictvím komunikace se střevními imunitními buňkami.

Zdravá střevní mikroflóra je odolnější vůči infekcím, stresu a zánětům. Dlouhodobý nedostatek prebiotik může vést k narušení střevní rovnováhy (dysbióze), která je spojena s problémy, jako jsou nadýmání, zácpa, oslabená imunita, kožní onemocnění nebo chronická únava.

Které potraviny jsou přirozeným zdrojem prebiotik?

Zařazení prebiotik do stravy nevyžaduje speciální doplňky – mnoho z nich je běžně dostupných v přírodní formě. Zde jsou nejlepší zdroje:

Zelenina:

• Čekanka – jedna z nejbohatších potravin na inulin.
• Cibule a česnek – obsahují FOS i inulin, mají také antibakteriální účinky.
• Pórek a pažitka – bohaté na vlákninu, podporují mikroflóru.
• Artyčoky – obsahují inulin a zvyšují tvorbu žluči.
• Chřest – prebiotická zelenina s nízkým obsahem kalorií.

Ovoce:

• Banány (zejména mírně nezralé) – obsahují rezistentní škrob.
• Jablka (se slupkou) – obsahují pektin a další fermentovatelná vláknina.
• Švestky a meruňky – podporují činnost střev a hydrataci stolice.

Obilniny a luštěniny:

• Ovesné vločky – bohaté na beta-glukany.
• Ječmen – podobně jako oves podporuje imunitu.
• Čočka, cizrna, fazole – obsahují rozpustnou i nerozpustnou vlákninu.

Ořechy a semena:

• Lněná a chia semínka – obsahují slizovitou vlákninu, která hydratuje a čistí střeva.
• Vlašské ořechy – podporují růst prospěšných bakterií.

Ostatní:

• Studené brambory a rýže – obsahují rezistentní škrob (po uvaření a ochlazení).
• Zelené banány nebo banánová mouka – zvláště bohaté na rezistentní škrob.

Kolik prebiotik potřebujeme denně?

Doporučené množství prebiotické vlákniny se pohybuje mezi 5 až 20 gramy denně, v závislosti na věku, zdravotním stavu a cíli (např. prevence vs. terapeutické účely). Většina lidí v moderní stravě však přijímá výrazně méně, což přispívá k narušení střevní rovnováhy.

V praxi to znamená zařadit do jídelníčku alespoň:

• 1–2 porce zeleniny bohaté na prebiotika,
• 1 porci ovoce (např. jablko se slupkou nebo banán),
• 1 porci celozrnných obilovin (oves, ječmen),
• 1 porci luštěnin nebo ořechů.

Prebiotika a citlivé trávenie – na čo si dávať pozor?

Niektorí ľudia s citlivým trávením, dráždivým črevom (IBS) alebo SIBO (bakteriálne prerastanie tenkého čreva) môžu na väčšie dávky prebiotík reagovať nadúvaním alebo nepríjemnými pocitmi. V takýchto prípadoch sa odporúča:

• začať s nízkou dávkou a zvyšovať postupne,
• vyberať jemnejšie prebiotiká (napr. pektín z jabĺk, banány, ovos),
• konzultovať vhodnú formu vlákniny s odborníkom.

Záver

Prebiotika jsou základním stavebním kamenem zdravého střevního prostředí. Bez nich se ani ta nejkvalitnější probiotika nedokážou ve střevech udržet a množit. Na rozdíl od doplňků stravy jsou prebiotika běžně dostupná v potravinách, které můžeme zařadit do svého jídelníčku každý den.

Zdravá střeva začínají na talíři – a čím pestřejší, vlákninově bohatší a přirozenější stravu si zvolíme, tím více podporujeme svůj mikrobiom, trávení i celkové zdraví. Základem je pravidelnost, pestrost a pochopení, že mikroflóra potřebuje nejen probiotika, ale především potravu – prebiotika.

Obsah:

• Proč je důležité, jak s probiotiky zacházíme?
• Skladování probiotik: nejdůležitější zásady
• Užívání probiotik: správný čas, dávka a způsob
• Nejčastější chyby, které snižují účinnost probiotik
• Lze probiotika kombinovat s prebiotiky?
• Probiotika na cesty – jak je přepravovat?
• Závěr

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které v dostatečném množství příznivě ovlivňují zdraví člověka. Jejich pozitivní vliv na trávicí systém, imunitu, metabolismus a dokonce i psychiku je dnes vědecky podložený a široce uznávaný.

Mnoho lidí však dělá zásadní chybu – užívají probiotika, aniž by znali správný způsob jejich skladování a dávkování. Výsledkem je nižší účinnost nebo úplná ztráta jejich blahodárného účinku.

Tento článek nabízí podrobný přehled toho, jak probiotika skladovat, kdy a jak je užívat, na co si dát pozor a jaké chyby se nejčastěji dělají.

Proč je důležité, jak s probiotiky zacházíme?

Probiotika jsou citlivé organismy. Jsou živé, a proto jejich účinnost závisí na tom, zda se do střev dostanou živá, aktivní a v dostatečném množství. Jejich největšími nepřáteli jsou:

• vysoké teploty,
• vlhkost,
• světlo,
• čas
• kyselé prostředí žaludku.

Pokud jsou probiotika skladována při nevhodné teplotě, mohou zahynout. Pokud jsou užívána nesprávným způsobem, nepřežijí průchod žaludkem. A pokud jsou užívána nepravidelně nebo v nedostatečné dávce, nemusí dosáhnout požadovaného účinku.

Proto je důležité vědět, jak je správně skladovat a užívat.

Skladování probiotik: nejdůležitější zásady

Rozlišujte mezi chlazenými a stabilními probiotiky

Ne všechna probiotika jsou stejná. Některá jsou stabilní při pokojové teplotě, jiná vyžadují chlazení.

• Chlazená probiotika: Jsou obvykle citlivější, a proto se musí skladovat v chladničce (2–8 °C). Nejčastěji se jedná o kapsle nebo tekuté formy s vysoce aktivními kulturami.
• Stabilní probiotika: Jsou zpracována technologiemi, které je chrání před teplem. Lze je skladovat při pokojové teplotě (do 25 °C), ale ne na přímém slunci nebo v příliš teplých místnostech.

Před nákupem si vždy přečtěte pokyny výrobce. Pokud jsou probiotika skladována nesprávně, jejich účinnost klesá a bakterie mohou být již po několika dnech mrtvé.

Vyhýbejte se vlhkosti a teplu

I stabilní probiotika by měla být skladována na suchém, tmavém a chladnějším místě. Nedoporučuje se:

• nechávat je u okna, v autě nebo v blízkosti kuchyňských spotřebičů,
• skladovat je v koupelně (vysoká vlhkost),
• vystavovat je slunci nebo radiátorům.

Sledujte datum spotřeby

Probiotika obsahují miliony až miliardy živých mikroorganismů. Jejich počet se časem přirozeně snižuje. Proto je důležité sledovat datum spotřeby a nepoužívat staré balení, i když nevypadají zkaženě.

Užívání probiotik: správný čas, dávka a způsob

Na lačno nebo s jídlem?

Většina odborníků doporučuje užívat probiotika:

• nalačno – ideálně 30 minut před jídlem, kdy je kyselost žaludku nižší,
• nebo s jídlem – pokud jsou probiotika zapouzdřená nebo stabilizovaná (například gastrorezistentní kapsle).

Některé produkty jsou speciálně formulovány tak, aby prošly žaludkem bez ohledu na čas užití. Vždy si přečtěte doporučení na obalu – výrobci je přizpůsobují konkrétním kmenům a technologii výroby.

Čím probiotika zapíjet?

• Vždy je zapíjejte čistou vodou izbové teploty.
• Vyhni sa horúcim nápojom ako káva alebo čaj – teplota môže zničiť baktérie.
• Nepoužívaj alkohol ani ovocné šťavy s vysokou kyslosťou.

Dávkovanie: koľko je dosť?

Účinná dávka závisí od cieľa užívania a zdravotného stavu. Bežne sa odporúča:

• 5–20 miliard CFU (kolonie tvořících jednotek) denně,
• vyšší dávka (až 50 miliard CFU) v akutních stavech, jako je průjem, po antibiotikách nebo při poruchách imunity.

Některá probiotika obsahují více kmenů, což může být výhodou – pokrývají širší spektrum účinků.

Jak dlouho probiotika užívat?

Záleží na účelu:

• Po antibiotikách – minimálně 2–4 týdny po léčbě.
• Při zažívacích potížích nebo pro posílení imunity – 1–3 měsíce.
• Pro prevenci nebo dlouhodobou podporu – možná i celoroční kúra s přestávkami.

Nejčastější chyby, které snižují účinnost probiotik

1. Skladování na nesprávném místě (např. v teple nebo na světle)
2. Užívání s horkými nápoji nebo alkoholem
3. Nedodržení časového odstupu od antibiotik
4. Nepravidelné užívání nebo vynechávání dávek
5. Používání produktů po uplynutí doby spotřeby
6. Kombinování s látkami, které narušují mikroflóru (např. silné projímadla)

Lze probiotika kombinovat s prebiotiky?

Ano, dokonce je to velmi vhodné. Prebiotika jsou nestravitelné složky potravy (např. vláknina, inulin, fruktooligosacharidy), které slouží jako potrava pro probiotické bakterie.

Kombinace probiotik a prebiotik se označuje jako synbiotika – účinnější forma, která podporuje růst „dobrých bakterií“ a jejich přežití ve střevech.

Probiotika na cesty – jak je přepravovat?

Pokud cestujete, vyberte si probiotika stabilní při pokojové teplotě. Ty nevyžadují chlazení a jsou vhodné na dovolenou nebo do tašky.

• Skladujte je v stínu a mimo zdroje tepla.
• Pokud se nacházíte v místech s vysokou teplotou, může pomoci termoobal nebo chladicí sáček.

Závěr

Probiotika jsou mimořádně účinným prostředkem pro podporu zdraví střev, imunity a celkové pohody. Jejich účinnost však závisí na správném zacházení. Pokud je skladujete v podmínkách, které odpovídají doporučením výrobce, a užíváte je ve správném čase, dávce a formě, mají mnohem větší šanci splnit svůj účel.

Mnoho lidí investuje do kvalitních probiotik, ale kvůli banálním chybám – jako je nesprávné skladování nebo užívání s horkým čajem – přicházejí o jejich výhody. Proto si vždy přečtěte návod, dodržujte základní zásady a podpořte jejich účinek stravou bohatou na vlákninu.

Správný přístup k probiotikům je investicí do dlouhodobého zdraví.

Obsah:

• Střeva jako imunitní orgán
• Co jsou probiotika?
• Jak probiotika podporují imunitní systém?
• Probiotika a dětský imunitní systém
• Kdy a jak užívat probiotika?
• Potraviny s probiotiky
• Střeva, imunita a psychika – neviditelné propojení
• Závěr: Malé bakterie s velkým vlivem

Probiotika nejsou zázračné pilulky – ale jsou silným nástrojem na podporu zdraví. Pokud se staráme o svůj střevní mikrobiom, podporujeme tím celý imunitní systém, obranyschopnost i dlouhodobou vitalitu.

V posledních letech se stále častěji hovoří o tom, že zdraví začíná ve střevech. Toto tvrzení není jen módním sloganem, ale má pevný základ v nejnovějších poznatcích mikrobiologie a imunologie. Ukazuje se, že stav našeho střevního mikrobiomu – společenství mikroorganismů žijících v našich střevech – zásadním způsobem ovlivňuje naši imunitu.

Jedním z nejvýznamnějších nástrojů, jak tento mikrobiom ovlivnit, jsou probiotika – živé bakterie, které prospívají našemu zdraví, zejména trávení a obranyschopnosti. Podívejme se, co o nich víme a jak je využít v každodenním životě.

Střeva jako imunitní orgán

Ne každý si uvědomuje, že až 70–80 % imunitních buněk se nachází ve střevech. Střevní trakt není jen trávicí trubice – je to největší kontaktní plocha mezi vnějším prostředím a vnitřním tělem.

• Denně jím projde 1–2 kg potravy, miliardy bakterií a toxinů.
• Střevní sliznice musí rozlišovat, co je bezpečné (např. jídlo) a co je hrozba (viry, patogeny).
• V tom jí pomáhá střevní mikrobiom – biliony mikroorganismů, které komunikují s imunitním systémem.

Zdravý mikrobiom tedy působí jako „trenér imunity“ – stimuluje ji, ale také tlumí, když je příliš aktivní. Právě probiotika pomáhají udržovat tuto rovnováhu.

Co jsou probiotika?

Podle definice Světové zdravotnické organizace jsou probiotika živé mikroorganismy, které mají příznivý účinek na lidské zdraví, pokud jsou přijímány v dostatečném množství.

Nejčastěji se jedná o:

• Lactobacillus spp. – snižují pH ve střevech, potlačují růst patogenů.
• Bifidobacterium spp. – podporují střevní bariéru, produkují vitamíny.
• Saccharomyces boulardii – probiotická kvasinka, účinná proti průjmům.

Tyto mikroorganismy přirozeně zabírají prostor ve střevech a brání množení patogenů, ale také komunikují s imunitními buňkami, čímž přímo ovlivňují imunitní reakce.

Jak probiotika podporují imunitní systém?

1. Zlepšují střevní bariéru

Silná střevní výstelka je první obrannou linií proti infekcím. Probiotika:

• podporují tvorbu ochranného hlenu,
• posilují spojení mezi buňkami střevní stěny (tight junctions),
• snižují propustnost střev („leaky gut“), která vede k zánětům a alergiím.

2. Snižují záněty a alergické reakce

Některé probiotické druhy dokážou tlmit nadměrnou imunitní odpověď:

• snižují produkci prozánětlivých cytokinů,
• podporují T-regulační buňky, které tlmit autoimunitu a alergie,
• působí preventivně při ekzémech, astmě či potravinových intolerancích.

3. Zvyšují obranyschopnost proti infekcím

Probiotika zvyšují tvorbu specifických protilátek (např. IgA), které chrání sliznice:

• snižují výskyt virových a bakteriálních infekcí,
• zkrátují průběh nemoci a zmírňují závažnost příznaků,
• chrání také před infekcemi močových cest a gynekologickými problémy.

Probiotika a dětský imunitní systém

Děti mají nezralý imunitní systém, který se vyvíjí v prvních letech života. Klíčovou roli zde hrají:

• porod (vaginální versus císařský řez),
• kojení (mateřské mléko obsahuje prebiotika i bakterie),
• prostředí (kontakt s půdou, zvířaty, lidmi).

Podávání probiotik u dětí může:

• snížit riziko atopického ekzému, alergií a koliky,
• předcházet průjmům při antibiotikách a rotavírusech,
• pozitivně ovlivnit vývoj střevní mikroflóry.

Kdy a jak užívat probiotika?

V jakých situacích jsou nejužitečnější?

• Po antibiotikách – na obnovení mikroflóry.
• Při oslabené imunitě – časté nachlazení, opary, únava.
• Při průjmu, zácpě nebo nadýmání.
• Při kožních a autoimunitních onemocněních.
• Po porodu, při kojení, během cestování.

Jak je správně užívat?

• Nejlépe na lačno nebo s lehkým jídlem, podle doporučení.
• Dodržujte minimálně 10 – 20 miliard CFU denně (živých kultur).
• Vhodné je střídání kmenů – například 1–2 měsíce jeden typ, pak změna.
• Sledujte reakce těla – někdy se na začátku objeví mírné nadýmání, které odezní.

Potraviny s probiotiky

Probiotika nemusíme užívat pouze jako doplněk – mnohé se přirozeně vyskytují v potravinách, zejména v fermentovaných:

• Kefír, acidophilus mléko, kvalitní jogurt
• Kyslé zelí, kimchi, nakládaná zelenina (nepasterizovaná)
• Tempeh, miso, natto (fermentované sójové produkty)
• Kombucha – fermentovaný čaj s jemně šumivou chutí

Důležité upozornění: Tepelné zpracování ničí živé kultury. Proto konzumujte fermentované produkty v syrovém stavu.

Střeva, imunita a psychika – neviditelné propojení

Nejnovější výzkumy potvrzují, že střevní mikrobiom ovlivňuje nejen imunitu, ale také náladu, spánek a kognitivní funkce. Komunikace probíhá přes tzv. střevo-mozkovou osu (gut-brain axis).

Některé probiotika dokonce nazýváme „psychobiotika“ – například Lactobacillus rhamnosus, který pozitivně ovlivňuje stresovou reakci a náladu.

To znamená, že zdravá střeva = stabilnější psychika = méně stresu = lepší imunita.

Závěr: Malé bakterie s velkým vlivem

Probiotika nejsou zázračné pilulky – ale jsou silným nástrojem na podporu zdraví. Pokud se staráme o svůj střevní mikrobiom, podporujeme tím celý imunitní systém, obranyschopnost i dlouhodobou vitalitu.

Tipy na závěr:

• Zahrň do stravy fermentované potraviny a vlákninu (prebiotika).
• Užívání probiotik konzultujte u chronických onemocnění s odborníkem.
• Nepodceňujte ani jiné faktory – spánek, stres, pohyb a hydrataci.

Pamatujte: Zdraví nezačíná v lékárně, ale uvnitř střev.